Pane ministře zahraničí, prý se Vám směji

Jsou někteří lidé, kteří mě kritizují za to, že Vás zesměšňuji a nechovám k Vám, nebo k Vaší funkci, dostatečnou úctu.

Víte, pane ministře, úcta je něco, co nepřichází automaticky po zvolení lidmi nebo při uvedení do funkce, ani tím, že si o úctu řeknete, přičemž neřeknete ani slovo, ale jenom mrknete okem správným směrem.

Chtěl bych k Vám mít úctu, protože úcta je i určitým znakem hrdosti a taky tím, čemu se říká, že za Vámi stojím a jsem ochoten i za Vás bojovat – protože bych věřil, že takový člověk je důležitý nejen pro mě, ale i pro zemi.

Jakkoli poslední odstavec zní kýčovitě a má v sobě romantickou, až pohádkovou velkorysost, právě ona velkorysost dává celému smyslu hrdosti a úcty váhu a staví ho do světla, jaké má mít. Že konečnou podobu nelze zpochybnit.

Pane ministře, úcta je něco, co nepřichází jako první, ale naopak jako poslední, a musí se o ní bojovat.

Proč to říkám? Protože mám pocit, jako byste o tom vůbec nevěděl.

Poslouchám a čtu Vaše názory a postoje a mám mnohdy pocit, že se nám následnými kroky z Vašich slov vyplynuvšími snažíte za nedostatek úcty mstít.

Nebudu uvádět všechny příklady, ale nemohu pochopit, jak někdo obhajuje názor, že je výhodné platit více za stejnou věc, akorát že ji bereme od někoho jiného – mluvím o plynu.

V překladu – Někdo nám říká, že je špatné brát věc od někoho, kdo je zlý, ale bereme ho od toho, kdo nám to právě říká a kdo je hodný, ale on tu věc bere taky od toho zlého člověka a za stejnou cenu, ale nám jim prodává za cenu vyšší než ten zlý. Není právě ten hodný tedy zlý?

???

Nebo ta věc s elektřinou – že ji někomu dáváme, protože máme s nimi smlouvu, a oni nám ji díky ní dávají zpátky dráž.

Plus ta věc, na kterou se ptám – pokud politik z jiné země dokáže pro svoji zemi něco udělat, proč je nám ten politik ukazován jako někdo špatný, neprofesionální – a naši politici jej zesměšňují tím, že by ho chtěli poučovat, jak správnou politiku dělat. Nebo dělat politiku dle nich.

Některé věci nemohu pochopit.

Proč je Vaše zahraniční politika ukázkou ústupků někomu jinému, proč je zosobněním co si budeme povídat připosranosti, navíc pokud jste ze strany, která nám před volbami kázala o suverénní České republiky, země uprostřed Evropy.  

Netvrdím, že byste se bál přistupovat ke kritice – řešíte to jinak, nepřistupujete k ní nijak. Mám pocit, že je Vám úplně ukradená, jelikož ji považujete za blábolení někoho z opozice – to jest člověka, který nevolil Vaši stranu nebo nevolil strany ostatní, s nimiž jste uzavřeli dohodu a teď nám vládnete a snažíte se nás přesvědčit, že všechno dění je jen důsledek hospodaření minulé Vlády.

Tohle jsem psal už dřív, že přijde daň Babiš a s ní jednoduchá výmluva pro všechny činy Vámi prováděné.

Ale zeptám se, možná hloupě, protože nejsem politik – proč změna po někom není hlavně v přístupu, aby se věci změnily? Chápu, že změna nejde hned, je třeba pro ni vytvořit podmínky, avšak není změna součástí přístupu a její ukázka by měla být viditelná?