Nepřítel jménem Důchodci

Sociální sítě mají mnoho rozličných možností. Kamarádíte se, komentujete stavy a záležitosti, hrajete slabomyslné hry třeba na téma turecké hospodářství, vytváříte a prezentujete názory. A proč ne? Myslím to s těmi názory a prezentováním. Máme přece svobodu, takže si můžeme dělat a říkat, co chceme – ne to už není můj osobní názor, nýbrž ukázka myšlení některých lidí. Zajímavé je, že to nejsou ani tak ti mladí, jak si mnozí myslí, ačkoli i mládež má ve sdílení tohoto názoru absolutní svobody nemalé procento.

O čem se názory vytváří a předávají dál do světa, netřeba komentovat. Je to takřka o všem. Vlastně ne takřka, ony jsou o všem. Není u nás kraviny, aby se o ní alespoň minimálně dva lidé nezačali bavit a pod statečně anonymními nicky nesdíleli své světoborné názory (nick je pořád nick a jejich anonymní význam mi nikdo nevymluví).

Zvláštní pro svobodu jako takovou je, že abyste v ní pěstovali větší víru, vždycky se musíte uchýlit k určité nesvobodě a vytvořit si nepřítele, na něhož lákáte své příznivce. V praxi to vypadá takt, že celou dobu svého projevu melete o lásce, potřebě snášenlivosti, zavrhování sociálních nebo náboženských rozdílů, a ke konci řeči ukážete na někoho, kdo vás vůbec nebere v potaz a všechno (vaše) svaté porušuje. Většinou se jedná o nějakou slabou skupinu nebo společenství, které nemá ani páru o něčem špatném, a Vy se na ní tudíž můžete vyřádit dle libosti.

Pro mnohé se tím ideálním nepřítelem stali důchodci. Ne, že by je dotyční nějak nenáviděli (mnozí jsou jejich sponzorskými dary drženi naživu), ale jsou ideální skupinou na ukázání prstem. Můžete se jim smát, nadávat jim, ponižovat, prostě si s nimi dělat, co chcete. Oni se moc bránit nebudou. A takoví nepřátelé jsou k nezaplacení.

Stačí si vzpomenout na dementní předvolební klip dvojice Issová-Mádl s názvem Přemluv bábu, který veřejně obvinil veškeré důchodce z dlouhodobé špatné situace v ČR – jen se na něj znovu podívejte, a klidně se u něj nebojte myslet. Řeknu Vám, že za podobně stvořenou věc by se nemusela stydět ani fašistická nebo západní či východní propaganda (všechno je to na jedno brdo, akorát si mnohdy stejní tvůrci říkají o výplatu v jiné měně).

Důchodci podle některých článků poslední dobou mohou takřka za všechno. Jsou to ty internetové příspěvky, v nichž se píše, cituji. "Uš z nimi něco dělejte prosým." Pak stačí nahodit solidní název, něco jako Vydrží dvě hodiny běhat po supermarketu, ale pak nevydrží stát dvě minuty v autobuse – a jste za krále sítě. Zároveň máte univerzálního viníka, na něhož házejte svinstvo dle libosti. Kdo může za zdržování všech ostatních reforem – důchodci. S kým jsme v této zemi nepočítali – důchodci. Proč nemáte, rodiny, peníze – musíme je dát důchodcům.

Jsem přesvědčený, že říkat cokoli proti důchodcům může pouze pitomec či neinformovaný tvor. Ve skutečnosti proti nim můžete říct jen to, co si dovolíte říct proti komukoli jinému z vaší věkové vrstvy (tj. ten je dobrej, ten je hajzl). Můžete se spolehnout, že důchodci o život, jaký žijí, nijak nestojí, a právem se domnívám, že něco takového si v mladistvém, a třeba i pokročilejším věku nepředstavovali.

Důchodci jsou stejní lidé jako my – jen víc pamatují, a dost možná jsou proto o něco zklamanější. Copak my ve středním věku, my máme ještě nějakou představu, jak se z toho všeho vyhrabeme – i když nám ji ústavní činitelé a jim bližší stále kazí – ale oni už ne. Možná chodí supermarkety sem a tam (jako my), možná čekají na slevy a akce (jako my), ale určitě tu žijí s námi a jejich žití by si od nás zasluhovalo daleko více pozornosti, než ji zatím od nás mají.

A já jen doufám, že komediální duo Issová-Mádl se také přestanou chovat jako (no víte jak), a třeba za své peníze! natočí klip s názvem Potěš svoje prarodiče. Ti starší si podobný přístup na sto procent zaslouží.