Jsem rád, když věci mají svůj řád a přicházejí, jak přijít mají, a odcházejí, když je čas odejít (a jsme smutní), a ty, co přijít nemají, vůbec nedorazí a raději zůstanou doma.
Před několika lety jsem přímo zde rozváděl "problematiku" způsobu začlenění pedofilů do společnosti. Reagoval jsem tenkrát na článek, v němž mladá pedofilka sebe označila jako za nemocnou, která se však nechce léčit, neboť nic špatného nedělá.
Už v komentářích se našli lidé, kteří dotyčnou a dotyčné litovali a žádali vyšší místa (nevím už která), aby jim pomohla. Asi přísunem čerstvého masa.
Tenkrát jsem zmiňoval teorii zvanou Overtonovo okno, která ve zkratce ukazuje postup, jimž se řídí média a mocní lidé, když je potřeba do společnosti dostat do té doby netolerovaný prvek.
Co si pamatuju, výsledkem mého příspěvku pak byla povídka, v níž jsem to samé řešil, avšak s ohledem na homosexualitu, jelikož pedofilie frčela už někde jinde. Povídku jsem nakonec věnoval kamarádovi, který rád čte a je gay. Dostal jsem za ní dort a pusu. Podotýkám, že taky rád čtu, ale nejsem gay, takže to tím čtením nebude.
Ale od pus zpět k tématu. Už když jsem řešil začlenění pedofilie, tušil jsem, že se objeví cosi dalšího, co bude potřeba trochu začlenit, jinak řečeno, v mysli lidí kapku rozvolnit. Dočkal jsem se, namouvěru - je to zajímavé téma, je to nevěra. Dočkali se tedy i jiní.
Pamatuju si starší vtip, jak manžel svoji nevěrnou manželku pošle k doktorovi a ten zjistí, že má vysokou hladinu hormonů, a má tedy o poznání na sex větší chutě než jiné ženy. Manželka přijde domů a hned před manželem mává lejstrem s razítkem a vítězně říká:
"Tak houby kurva, nemocná jsem!"
Na nemoc se všechno svést nedá, i když se mnozí snaží. Většinou když nejde o ně samé, ale o ty druhé, i tak však lidé s chutěmi na rozkoš za hranice manželského svazku mohou slavit.
Dalo se dohromady několik chytrých hlav, a nebylo náhodou, že se tak stalo ve Spokojených státech amerických, a stvořili společenství, kde se pěstují volné vztahy a nikdo si nic nezávidí. Možná je to tím, že v Americe je rozvod drahá záležitost. Tedy ne že by jinde byla levná, ale tam se na rozvodech nešetří.
A tak vzniklo společenství a, prosím, nezaměňovat toto společenství za jakousi Swingers party, třebaže daleko k ní nemá. Na světě je to tak zařízené, že ač dva dělají to samé, není to vždycky to samé a novým společenstvím se oproti swingers večírkům chtělo předejít nedorozuměním - jako v tom vtipu, jak je na podlaze obrovská zpocená hromada nahých těl, jede to opravdu ve velkém, ve vzduchu je cítit nejen sex, ale doslova zvířecí pudy, a nejednou z hromady plné vášně a stenů a chroptění zazní zoufalý mužský hlas:
"Přátelé, není tady nějaký organizátor? Já už totiž potřetí za sebou kouřím!"
Předešlo se nedorozuměním tím, že se začalo ukazovat, jak je vlastně takový manželský svazek nezdravý. Vždyť je to skoro podobné celibátu, skoro. Jako by každý chudák, který uzavřel manželství, nehledě na pohlaví, byl odsouzený k věčnému jednotvárnému sexu, jehož právě jednotvárnost má vliv na nesoulad a partnerské rozbroje.
Možná by to na revoluci stačilo, ačkoli podle Overtona musíte jít ještě dál. A tak se šlo. Musíte jednu doloženou věc nahradit jinou, lepší, a z té předchozí udělat něco špatného. To se taky stalo.
Už nešlo o celibát jednoho partnera nebo jednoho partnerského svazku. Už se začalo hovořit o něčem horším, o něčem, na co dnešní doba slyší lépe. Když se oženíte, nebo vdáte (pro tohle se taky brzy najde jedno jediné slovo), tak toho druhého člověka vlastníte. A nejen to. Jako byste ho vlastnili, ale nevěděli, co s ním. Ten člověk je vám vlastně vydán na milost a nemilost - vaší lásky. Chudák. Je spoutaný, a to by chtěl létat (plus ještě to okolo).
Dneska není dobře, když někomu patříte, protože patříte jenom sobě, a máte právo se rozdat na všechny strany, někdy i několikrát za noc. Kdo má čas, i za den.
Další krokem vydobytí si místa na slunci je ukázat, že v tom už jedou jakžtakž známé osobnosti.
Tady v tomhle případě to nedopadlo zrovna na jedničku, protože zálibu v nenucených vztazích přiznala jedna z žen účinkujících v dokumentu V síti, což později v kontextu dokumentu pro některé jeho diváky vyznělo obdobně paradoxně, jako by v konkurenčním dokumentu Králové videa o socialistické pirátské éře VHS kazet zjistilo, že velká znalec této kultury František Fuka nikdy neviděl Vetřelce nebo Návrat do Budoucnosti (případně obojí jenom jednou) a za vrchol světové kinematografie považuje sovětský pionýrský snímek Pětka za podvod
Navíc není jasné, zdali za několik let, až se pohnou další mety, nepoputuje dokument V síti rovnou do trezoru, protože v té době může dehonestovat slušné a milující pedofily.
Dneska se do řad polyamorů přidala další jakžtakž známá osobnost a já se o ní dozvěděl ze stránek iDnesu. Četl jsem článek a říkal jsem si, jestli je tohle pro vztahy ten správný směr - nebo je to jen zástěrka pro to, aby se o nich pak nepsaly články jiné, ukazující na tu uvěřitelnější pravdu, že jde o někoho, kdo jenom nedokáže udržet penis či vagínu schovanou pod prádlem.
Aby se Overtonovo okno otevřelo zcela, byla by potřeba pro propagaci o něco větší celebrita. Avšak na tu velkou se stále čeká. Ne že by se už některé údajně jako polyamorové nechovaly, ale pravděpodobně nechtějí dostávat nějakou hloupou moderní nálepku. Někomu totiž ta o dívenkářích a dívenkách bohatě stačí.
A já jsem pořád rád, že ještě něco má svůj řád.
