Nedělní chvilka Dlouho-krátké poezie

Básničky, rýmovačky - co napsat, abyste zaplnili perex? Podle názvu je jasné, co Vás tu čeká. Kdo chce Covid nebo volby, je mi líto, musí jinam.

RUCE

+

Co se nejvíc k ruce hodí

Když potřebujete pomoci

No druhá ruka přeci,

Co paži zdobí

A někdy sahá po moci

+

Co zvládne nejlíp pohlazení

Když dlouho voláte útěchu

Pro žhavé rány duše

Je ochlazení

Prsty znají cestu k úspěchu

+

Co po večerech tobě svírám

Touhy jimi níže směřuji

Jak do očí nekonečných

Se k nim dívám

Dlaním sebe tobě svěřuji

ČARODĚJKA

+

Je něco jako přímo znělka

Že ošklivá má být čarodějka

Co žije v chatrči v hlubokém lese

Její smích se stromy nese

+

Dneska však není žádná novina

Že lidská krása je zvláštní rovina

Nemá ji ten, kdo se schválně zdobí

Je to rys zvláštní, a dlouhodobý

+

Spíš poznáte ji podle jasné záře

Která uniká z pro vás ošklivé tváře

A tak jako mimochodem si vás chytí

Obejme vás a ve vás svítí

+

Naše čarodějka je hodně zvláštní

Spíš než kouzly je spjata s vášní

Nikdo k ní nepřijde na návštěvu

Pro lidi se skrývá v šeru

+

Dívá se, jak lidé tančí

Jiní se trápí, a proto jančí

Jak v něm není spravedlnosti

A tak místo pro radosti

+

Chtěla světu kouzelný lektvar uvařit

Aby každý mohl zazářit

Aby každý poznal, co je smích

Chtěla vyléčit světu jeho splín

+

Vařila ho sto dnů a sto nocí

Zaklínala ho největší mocí

Jak poznala, že věc se podařila

Na náměstí kotel postavila

+

Dala ho tam časně k ránu

Napsala k němu krátkou zprávu

"Kdo má rád štěstí a nerad se mračí

Jedna naběračka teďka stačí"

+

Za týden se na lidi přišla podívat

Na jejich štěstí, jak chtějí život prozpívat

Ale koukala na ně, až jí to vyděsilo

Lektvaru neubylo, nic se nezměnilo

+

Poznala, že se těžko dává

Kdo ho má, už si nepřidává

Lidské štěstí má osud dvojí

A kdo ho nemá – tak se ho bojí

+

Čarodějka nezoufala nad tou zvěstí

Že někdo neochutná větší štěstí

Byla totiž jenom chyba obsahu

Musí lidem přidat vlastní odvahu

VÁNOCE

+

Nemějte mě prosím za nějakého lháře

A koukněte se do kalendáře

Podzim je teď v plném proudu

Já však nepodléhám tomu soudu

+

Já věci jinak trochu vidím

A nemohu říct, že se stydím

Když nejsem ve stádu oveček

A začnu si strojit malý stromeček

+

Ještě je teplo a mám Vánoce

Proč mám na ně čekat, jednou pro roce

Vždyť takový svátek je o té náladě

A ne jako obvykle o komerční návnadě

+

Oslavím je krásou v teplém slunci

Zalitá zlatem v neměřitelné unci

A aniž bych klesla do bláta břečky

Podívám se na dárečky

+

Tak na podzim se to semlelo

Každý si ťukal při tom na čelo

Co se to teď u mě slaví

Tázali se opatrně na mé zdraví

+

Za týden však nebude cokoli jinak

A přestože bude venku teplé klima

Nebudu členem velkého orchestru

Já se podám oslavám vtipného Silvestru

 

Autor: Pavel Hewlit | neděle 4.10.2020 9:11 | karma článku: 5,01 | přečteno: 107x