Když ve válce mlčí múzy

Některé věci se moc nemění, nehledě na situaci. Inu, někdo má své jisté, a své jisté je v téhle době potřeba.

Takže si i nadále dozvídám o celebritách například, kdo s kým zase spí a kdo zase ne, která si nechala zvětšit prsa, která zase zmenšit, kdo je ve svých devatenácti zaručeně budoucí filmová hvězda (už asi dvou set padesátá třetí), čí dítě je čí a čí dítě není toho, kdo si myslí, vím, že další Superstar bude trhák a vítěz hitmaker jak stehno – prostě tohle všechno vím.

Ale nějak nevím, jak se současné "hvězdy" staví k problémům sužujícím více než polovinu Evropy. Vážím si pana Brichty, jenž se pravidelně a dle mého rozumně k problematice vyjadřuje, pan Landa také cosi řekne (i když u něj člověk neví, jak a co myslí), četl jsem cosi podepsané panen Nárožným (ačkoli nevím, zda výrok skutečně řekl, viděl jsem to na FB), ale víc nic. Možná se špatně dívám, čtu na špatném místě, a tak mi prosím pošlete odkazy na názory jiných celebrit – avšak skutečně dle mého soudu kde nic tu nic.

A musím na druhou stranu říct, že současné hvězdy a hvězdičky a jiný hvězdný prach chápu. Vyjadřovat se k uprchlíkům není zrovna IN. Stejně jako není IN být vlastenec, neboť média rychle tohle slovo spojila s jinými slovy jako rasista, nacista, xenofob,

(Vážně nevím proč, ale pokaždé si mi při slově xenofob se mi vybaví slovo xenomorph – ta stvůra z filmu Vetřelec)

A i když věřím tomu, že většina těchto hvězdiček má ve svých názorech jasno (a jsou to třeba radikální náckové více, než bychom čekali), holt image je pro ně více než cokoli jiného, a hádám, že si často řeknou, že kdo vlastně ví, jak to vlastně dopadne, ale nálepka nácek-fašoun-cokoli je pro budoucnost horší než nějaká vize nicneříkající cti – a jak nám ukázal pan Kocáb, nejde o to, komu budete sloužit, hlavně že vám dá práci, bude mít rád a občas podrbe za ušima.

Vždycky jsem si myslel, že lidé mediální známí, by měli národ nějak podpořit. No dobře, nemyslel jsem si to, ale chtěl bych v to alespoň věřit – a teď si to spíš už jen představuju.

Víte, tak nějak je v téhle době poslouchat jinak než jen ve zpěvu, hraní a vyprávění vtipů. Že by se postavili a něco řekli na rovinu – něco, o čem bych měl pocit, že na rozdíl od své práce jen neinterpretují, aby nějak vypadali.

Ve válce to vždycky to mají múzy špatné vždy. A pokud my v té válce už nejsme, velmi rychle se k válečnému stavu (vztahu) blížíme. Za druhé světové války se aspoň našli lidé, co stav parodovali, mnohokrát se mu dokázali statečně vysmát, dneska bohužel nic. Jako by i ty múzy měly odněkud shora přikázáno o některých věcech nemluvit – a pouze čekat, jak se věci budou vyvíjet a podle toho se prezentovat.

Další kapka našemu národu do nádoby se jmenovkou ostuda.