Když okolo slyšíte: "Zlatí komunisti!"

To je ale emocí. Co? Jenom se to ozve. Jen to někde vidíte na sloupku, jenom to někdo použije jako nadpis na blogu. A už to jede. Lid se dělí na tábory a hledají sudlice.

Snažil jsem se nějak o tom sesumírovat myšlenky a dorazil jsem k tomuhle:

Je pravdou, že komunistická strana je strana, která ještě po listopadové revoluci nedostala v politice šanci (hlasy) cokoliv ukázat.

A teď: Co jsem řekl, je voda na mlýn těm, co začnou vykřikovat, že komunisti už do ničeho nemaj kecat, že by měli přímo držet hubu a být vystěhováni někam na Sibiř, aby si právě tam dělali svoje kouzla se socialismem a jiné chemické pokusy. Jenomže na tohle je už pozdě.

Když se dělala revoluce, bylo mi jedenáct (věděl jsem o tom všem hovno - přestože někteří moji vrstevníci dneska tvrdí, že už tehdy věděli, jak to všechno dopadne), ale postupem času jsem se sám sebe ptal, proč když někdo svrhne režim, nepřátelský, režim, na který všichni nadávaj, proč už tenkrát s těmi lidmi něco neudělali. Co já vím co. Historie nám některé ukazatele směru poskytuje: vyštvat, deportace, nucená emigrace, zeď a kulka, a podobně. Ale ne, z nějakého důvodu byla ta revoluce Sametová a prý se dělala srdcem, což je asi důvod, proč u toho nikdo nemyslel, protože srdce má vždycky k rozumu daleko - kdo kdy miloval, asi pochopí.

Tudíž komunisté zůstali a celých dvacet let se nic nedělo a taky nic nedělali (mluvím o komunistech v komunistické straně, nikoli o komunistech v jiných stranách, ty dělali až dost). Dneska si myslím, že ono nic nedělání byla výborná taktika, protože si šikovně počkali, až se to okolo nich samo podělá a lid začne vzpomínat. Někdo by možná přímo řekl, že čekali, až začnou lidé prstíčkem hrabat. A jak vidno, hrabat se začalo.

Nápisů o zlatých časech přibývá. Jezdím po celé Praze dost často, takže to vidím - a taky bych se rád zeptal čtenářů, jestli jde pouze o lokální problém, nebo vy mimo Prahu to čtete po ulicích taky. Někdo se sice snaží podobné nápisy a názory a reagovat slogany a plakáty, že ne každý retro je cool, avšak dle nálady lidí je vidět, že je tato zpráva nechává chladným.

Ano, taky jsem si vědom, že vzpomínky jsou tak záludné, že dokáží časem potlačit to špatné a zaplnit paměť tím dobrým, nad čím každý vzdychá a usmívá se jako pitomec.

Na to můžu odpovědět tak, že z dnešní doby si já osobně těch hezkých vzpomínek zálohuju velmi málo a pochybuji, že se časem to málo rozmnoží natolik, že vyplní celou hlavičku makovičku a já se budu blaženě usmívat nad tím, že jsem přežil a po celou dobu třeba měl kde bydlet a stačilo mi i na jídlo.

Taky jsme se v práci bavili, jak by to asi vypadalo, kdyby jednoho dne komunisti vyhráli volby a třeba měli tolik hlasů, že by to upekli sami, případně měli tolik hlasů s jinými, že by spolupracovali, ale měli hlavní slovo. To, že by se vrátil tvrdý socialismus, to si myslel málokdo. O emigraci mluvila pouze hrstka lidí, většinou ta, která za minulého režimu věrně sloužila straně a přátelsky v hlášeních poukazovala na ty pomýlené, co rudé zase tolik rádi neměli. V tomhle jsme se nezměnili.

Nikdo nemluvil o tom, že by se stavěli tábory, zase se rozjel průmysl s uranem a hromadně se zabavovalo - ostatně, už toho na zabavení moc nezbylo. Na druhou stranu se ozývaly názory, že by se klidně zase mohly stavět továrny, klidně by se mohl přijmout zákon, že každý člověk má právo na práci (ne povinnost pracovat, nepleťte si to) a právo na slušné zabezpečení, a třeba by se mohlo udělat taky něco proto, abych si nemusel vybírat, která barva kůže nebo národnost mě na ulici okrade, případně si pokládat otázku, proč bych měl spořit na nějaký podivný důchodový účet, když vím, že ho za několik let někdo vytuneluje, a dozvím se to z reportáží v televizi, a bude se o tom mluvit pouze dva dny, protože potom už tam bude zase něco jiného a po penězích a zlodějích se slehne zem.

Na závěr zopakuji onu větu z plakátů na ulici, kde vidíte hezky srovnaná kladiva se srpy a u nichž se píše: Ne každý retro je cool - mají pravdu, to není, ale z některého retra se alespoň vykrystalizovaly hezké vzpomínky.

Až se dnešní doba překulí a stane se retrem, toho hezkého nebude na rozdávání - ale jedno bude pravda, bude se moc označovat jako very cool, protože z ní bude mrazit až na zadku.

Autor: Pavel Hewlit | pondělí 10.9.2012 9:17 | karma článku: 24,44 | přečteno: 1677x

Další články autora

Pavel Hewlit

Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je

Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.

16.11.2022 v 22:36 | Karma: 33,16 | Přečteno: 2019x | Diskuse | Ostatní

Pavel Hewlit

Ta válka muší bejt, to Vám poudám

Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.

16.11.2022 v 16:19 | Karma: 36,43 | Přečteno: 948x | Diskuse | Ostatní

Pavel Hewlit

Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze

Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.

9.11.2022 v 14:45 | Karma: 26,30 | Přečteno: 497x | Diskuse | Kultura

Pavel Hewlit

Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj

Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.

5.11.2022 v 1:22 | Karma: 44,98 | Přečteno: 6726x | Diskuse | Ostatní

Pavel Hewlit

Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty

Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.

3.11.2022 v 8:34 | Karma: 43,75 | Přečteno: 3677x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR

11. června 2025

Seriál Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský...

Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář

16. června 2025,  aktualizováno  11:52

Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...

Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou

16. června 2025  12:20

V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...

V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu

12. června 2025  10:55,  aktualizováno  16:42

Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...

Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu

15. června 2025  20:19

Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...

Udělali jste ze státu pračku výnosů z trestné činnosti, vyčítá vládě Vondráček

18. června 2025  5:42,  aktualizováno  9:40

Přímý přenos „Bavíme se o miliardách korun, které se podařilo organizovanému zločinu zčásti možná vyprat, ale...

Největší letošní požár ve Zlínském kraji. Na pilu v Karlovicích míří vyšetřovatelé

18. června 2025  9:34

Dvě jednotky dobrovolných hasičů z Velkých Karlovic a Karolinky hlídaly celou noc dohasínající...

Volba ředitele ČT jde do finále. Radní „grilují“ kandidáty, pak zvolí vítěze

18. června 2025,  aktualizováno  9:29

Sledujeme online Radní ve středu volí nového generálního ředitele České televize. Nástupce Jana Součka vybírají z...

V Novém Sedle hořela v noci střecha sklárny, hasiči s ohněm bojovali do rána

18. června 2025  9:21

Hasiči likvidovali v noci na středu požár střechy ve sklárně společnosti OI v Novém Sedle na...

  • Počet článků 939
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1421x
Třeba nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit, rozplakat, donutit, abyste se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit. Třeba.

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.