Každá nová Vláda to má těžší a je pan premiér další pan Václav Klaus?

Otázka na začátek. Co má každá nová Vláda těžší než ta předchozí? Je to jenom jedna jediná věc, jelikož ty ostatní jsou stejné, a když ne, tak alespoň podobné.

Podle mého každá nová Vláda téhle země má oproti té předchozí těžší cestu k penězům. A tím nemyslím penězům z rozpočtu, nýbrž k penězům, s nimiž by se sami vládnoucí politici a jejich přátelé a pomocníci realizovali do vlastní spokojenosti.

Jinými slovy, každá nová Vláda si o něco hůř hledá místa, kde by se našlo ještě celkem plné korýtko, aby se připravila na časy, kdy už tok peněz nebude takový a doba bude zlá.

Já už iluze o politicích ztratil, a jak se rozhlížím, celkem právem. Čas od času se sice setkám s někým, kdo věci myslí dobře (a jiní o něm či o ní mluví jako o novém koštěti, co pouze dobře mete), ale záhy je jeho snaha o změny umlčena těmi, kteří mají vlastní zájmy a nějaké dobré skutky, proboha, do nich nepatří.

Tudíž iluze o slušných politicích nemám a s každou další kauzou, v níž pokaždé chybí „férovej čestnej“ chlap (i žena), co by řekl-a: „Jo, udělal-a jsem to, a teď mě potrestejte!“ – s každou další kauzou zjišťuji, jak hlad politiků roste do obludných rozměrů a pryč jsou doby, kdy se ve Sněmovně řešil nedoložitelný pouhý milion na byt, zatímco dneska to lítá v částkách daleko vyšších, pro mě až nepředstavitelných.

Předchozí Vlády si však dávaly pozor, aby při svém honu za osobním ziskem příliš nezaťaly sekeru do prostých lidí. Levice tohle vždycky dělala o trochu slaběji než pravice.

Teď je však situace jiná, a jak sami vidíte, současná Vláda se do honu pustila s vervou tak zuřivou, že některé kauzy nevydržely a pronikly na povrch ani ne rok po volbách. Navíc současná Vláda udělala chybu, jakou předchozí ne, a vrhla se na peníze obyčejných lidí. Jinak řečeno, Vláda začala lidi ždímat nebo ždímání dovolila jiným.

A teď pan premiér Fiala.

Jeho televizní projevy sleduji s více než obyčejným zájmem člověka, který se z nich něco dozví. Jeho projevy jsou show toho, čemu se říká manipulace skrze řeč těla a rétorické schopnosti jsou taktéž blízko tomu, co se dá považovat za zakřivení zrcadla reality. Manipulace příliš nefunguje, jinak by premiérova obliba dle anket nedosáhla okolo 22 procent spokojených tazatelů, což není mnoho a je to oproti dřívějšku pokles zájmu, jemuž se právem říká pád.

Pokud jste sledovali projev, kde pan premiér hovořil o energetice, a stále jste jeho příznivcem, mám pro to jednoduché vysvětlení, a to, že musíte být akcionářem ČEZu. Jak jinak by člověk mohl ohodnotit za pozitivní zprávu, že Vláda (Ministerstvo financí) nemůže se svými sedmdesáti procenty podílu ve firmě rozhodovat, poněvadž ten zbytek by se mohl zlobit, že přestal vydělávat.  

Pan premiér tuhle zprávu pojal natolik šikovně, jako by chtěl říci, že vlastně vlastníci skoro sedmdesáti procent vůbec nevydělávají a jsou k těm zbývajícím, co hrabou, jenom pro parádu.

Já osobně vnímám pana premiéra jako velmi zvláštního člověka. Jako člověka, který by za každou cenu chtěl být milý, ale cestou ven z jeho duše se něco na půl cesty zadrhlo a ukázala se místo milosrdenství podoba velmi chladného člověka, který jako by se i tak stále divil, proč mu některé věci nevycházejí a proč mu lidi nerozumí.

Nebude náhodou, že mi pan Fiala připomíná pana Václava Klause staršího, když nám současný premiér svými vyladěnými projevy a s nimi i pohyby dává najevo, jak jsme hloupí a nevíme nic o tom, jak to udělat, aby nám bylo líp, protože on ví, jak udělat, aby nám líp bylo – a líp nám bude, i kdyby nás to mělo stát krk.

O něco víc než trochu tato slova připomínají pana profesora Klause před mnoha lety, když nám sliboval tehdy ještě Československý ekonomický zázrak a líčil, jak při utažení opasků nás čeká dohnání Západu do pěti let.

Prd z toho bylo. Utáhli jsme opasky, a co si pamatuju, ještě nějakou dobu sháněli toaleťák jako za totáče.

Stejný prd jako slova pana Fialy, jak to zvládneme. Doplňující slova paní Pekarové o dvou svetrech jsou již legenda.

Je zvláštní, že tihle lidé, kteří nás hecují, z budoucnosti strach nemají – a já se ptám, čím to bude. Ptám se těch 22 procent, která ještě panu premiérovi věří. Asi by odpověděla, že jsou tito lidé silní a mají ambice a v sobě navíc energii být nadlidmi.

Já si myslím, že je to pouze tím, že mají vyšší plat než ti ostatní.

Žádný moderní český zázrak nebude. Zájmy vlastní jsou vždycky víc než zájmy většiny (altruismus to má naopak), a k těmto zájmům se pro nás, bohužel, v posledních dnech přidaly zájmy solidární, které sklízejí zasloužený potlesk (ne u nás) a jsou svým způsobem rovny oněm zájmům finančním.

My ostatní budeme mít zájem jenom jeden. Přežít budoucnost ve zdraví.