Přiznávám, že jsem Vás nepoznala, takový jste býval důstojný, vážný pán.

No, ale mám raději lidi mírně trhlé, hned jste sympatičtější.

Řekněme, že je mi zase trochu do zpěvu.

směju se...už dávno jsem ti říkal, že to chce dietku...no jo - však já já vím jak to je :-)

Ty máš co povídat, ty hubneš díky demonům, i na tohle je máš.

Jo, a mmch.-nejel jste tuhle s 11kou?

To se omlouvám, nejel, my 11 nemáme už dlouho. ale jak říkám, v každém tramvajákovi je kus Hewlita.

Takhle jste mne rozveselil a proto moc dík.

Takhle barvitou situaci jsem nezažil, ale před mými asi tak 25 kilogramy jsem na dokončovaném sídlišti ráno vyrazil v obleku do práce. Tam, kde byly večer v bahně položeny fošny, aby se vůbec dalo jít, byl ráno jen čerstvě napadaný sníh. Začátek fošny jsem dohledal, jenže pak ve spěchu, šel jsem samozřejmě "nadoraz", jsem linku neuržel a pravou nohou šlápl vedle. To bahno mělo asi tak 20 cm hloubky a nebylo promrzlé. Levou nohu jsem se na fošně udržel, ale pravá byla po vytažení z bahna bez boty.

Abych to neprodlužoval: v domě, výtahu, na chodbě i v bytě cestou do koupelny byly ťápoty jak od yettiho, cestou pohozená taška, kabát, sako a já ve vaně stál v levé noze obuté, pravou botu v ruce a dlouze umýval ulpělé bahno z nohou, bot, kalhot a rukou.

No.... původně jsem to chtěl vzít jako signál, že do práce nemám chodit, ale tam mi to jako omluvenku nechtěli uznat, tedy to jsem vydedukoval mezi poryvy smíchu, když jsem jim to líčil.

Ale potvrdila se mi několik věcí:

- příroda není příliš komunikativní a ohleduplná k rozespalému spěchajícímu

- bahno je kluzké a přilnavé bez ohledu na denní či noční dobu (to jsem si ověřil opakovaně o nějakou dobu později v nočních hodinách)

- neštěstí druhého vždy pobaví, někdy i velmi

- pravého kamaráda aby člověk pohledal .

Přeji vám méně nakloněných rovin, více štěstí při tělesných hubnoucích aktivitách a hezký den i víkend.

no vidíte, i v máte nzkušenosti, s bahnem, a ten hezký víken vám přeju taky, i když já ho mám jenom poloviční.

Pavle,pěkné a odpočinkové vod "těch politickejch témat". Prostě ze života.

Děkuju - ono to chce, ta politika je pořád stejná, ale říkám si, že by se dalo o ní psát jinak. Uvidíme. Pořád se nějak vyvíjíme.

Ano, je to nečestné - ale směji se stejně jako dole kolega

Nakonec, co potěší člověka víc než cizí neštěstí! Ať žije bahno!

Pěkně jste to "fitko", Pavle, popsal!

Ale je to čestný - smích neškodí, a kdybych nechtěl, abyste se smála, tak napíšu blog o tom, jak dřu na sobě, jak mi všechno vychází, jak se o mě každý zajímá, jak na mě bahno doráží a na každou konečnou mi nosí bonbony, protože chce rande.

:)))))))))))))))))))))))))))))))))))super.....nevadi,ze se smeju az se za bricho popadam?

Ono mi to totiz trovhu pripomina sebe:)))))