Hudební politické masakry

Tak vám nevím, ale mám pocit, jako by některé pořady na stream.cz nebyly už jako dřív, jako by si je někdo přivlastnil a začal v nich kázat podle svého – uprchlíci jsou dobří, Rusové špatní.

Schválně, pusťte si dnešní Hudební masakry.

Mám ten pořád rád a pana Konáše považuji za ne hloupého člověka, který ví, o čem mluví, a mnohokrát (i když souhlasit nemusíme) má i pravdu. Ale dneska jako by ujel. Vzal si na mušku ruské Alexandrovce a už to jelo. Pravda, ke konci tak trošku jako by alibisticky zmínil, že jsou profesně na výši, ačkoli to už nesmazalo fakt, že předtím mluvil o propagandě a rudé hvězdě, a nezapomnělo se ani na anexi Krymu.

Začátek pořadu byl dokonce pojat jako téma velký, obří, a dokonce óóóbří – jinými slovy, kdo se o něj nezajímá je hlupák – a na konci jste vlastně pochopili, že pokud vlastně s hudebním názorem nesouhlasíte, nemáte rádi sebe a plivete na Kryla (jo, a taky tam zaznělo cosi od Havla – zdravím paní K. a panu I. vzkazuji, že jdu se složenkou na poštu, i za včerejšek).

Jsem vždycky smutnej, když se v někom zklamu – a musím uznat, že jakmile se do něčeho začne plést politika, názory, zklamání na sebe nenechá dlouho čekat. Politika je svinstvo, je to nemoc a je nakažlivá. Jakmile se o ní otřete, dějí se divy.

Zvláště politika v ČR, to je přímo virový kmen.

Politika a hudba by se neměla míchat, neměla, stejně tak lidi, co o hudbě mluví, by si svoje soukromé názory měly nechat na později. Tahle doba, kdy nám vysvětlovali, jak a proč se máme na co dívat, co si myslet, už tady byla – a pokaždé se našel někdo, kdo uznal, že takové vysvětlení je potřeba a díky za něj. Jen se podívejte pod diskuzi pod dnešním pořadem, už to tam jede. Hudba nikoho nezajímá, ale jak jde o politiku, jsme všichni div ne Mozarti.

Taky jsme smutnej z toho, že nějaké pevné názory na věčné časy u nás nemají dlouhého trvání. Můj táta mi vyprávěl příběh umělce, který těsně po invazi v roce 68 řekl cosi tvrdšího, takže ho hned srazili pěkně zpátky na zem a dotyčný se strašně omlouval, tak dlouho, až se zase vrátil do televize, a jen přišla revoluce, už se opět nechal slyšet a všude opakoval, jak nekompromisní tehdy v roce 68 byl.

A já bych se strašně nerad zase dočkal doby, kdy se v Hudebních Masakrech bude mluvit o odkazu Elvise Presleyho, jak pořád oslavoval tu Ameriku, a přitom jsou to agresoři, co ve jménu míru, přepadli zemi a lidem oznámili, že jsou osvobození a ruští vojáci se smáli a lidé je vítali a mluvili najednou o nich pěkně…

Počkat, o kom jsme to mluvil, o Američanech nebo Rusech. A to je vlastně jedno. Zvlášť dneska. Včera proti východu, zítra proti západu, a pozítří… Jo, kdo ví.

Abyste si nemysleli, že si stěžuju jen tady, na závěr vám přepíšu, co jsem napsal panu Konášovi pod jeho pořád:

Hudbu by neměla ovlivňovat politika - stejně tak by neměla politika ovlivňovat komentátora čehokoli. Přestože mám tenhle pořad rád, tenhle díl je krok špatným směrem. Pan Konáš klidně mohl namísto sestřihu písní a obrazů jen postavit na kameru a říct: "Nemám rád Rusy, nemám rád komunisty, a hotovo." A bohužel, to je taky masakr. Ale spíše ten profesionální. Čau.