Tedy zatím krátkou, ale jsou to první kapičky, jež by mohly spustit delší déšť. Báseň byla nalezena v pozůstalosti paní Saratové z Telče. Nyní se už jenom očekává, kdy spustí /nebo ne/ hotovou revoluci. Podle mého nespustí nic.
DLOUHÝ HROB
I.
Ve Zvonale hřbitov pod košatými stromy
Za velkou zdí na obou stranách domy
Na jedné nové, veselé a svěží
Na druhé radosti najdeš jen stěží
+
Ty smutné jsou malé, opuštěné časem
Málokdy prohřáté slunečním jasem
Vedle nich kříže, květiny, svíce
Cesty tu končí, není jich více
+
Staré kříže času se uklání
Slyšet je tu občasné šeptání
Každý tu ví, že nezačne znova
Kdo ticho je, uslyší slova
+
Mrtví tu mluví, jako by ze spánku
Každému k sobě šeptají pozvánku
Kdo nedá si pozor a přání vyslyší
Mrtví si pro něj dojdou ze skrýší
II.
O něco výše dům, krásný a nový
Rodina jedna v něm život si hoví
Máma, táta, syn a dcera
Ta malá je dneska neposeda
+
Má hloupé otázky
Co k večeru se nehodí
Prý až ona umře
Kde si pak pohoví?
+
Prý jsou tu krátce
Na mámu jdou mdloby
Schyluje se k hádce
Prý tam dole nemají hroby
+
Hrob se přeci hodí
začíná se malá smát
Když tu máme být domorodí
Musíme jednou někam jít spát
+
Martinko, zlobidlo, říká táta
Takový hrob je půda svatá
Buď ráda, kde jsi, že ještě žiješ
Je lepší, než to když v hrobě hniješ
+
Máma spráskne ruce, o můj bože
Ona myslí na blbosti, proč a cože
Já dělám se rizotem, zlostí frká
Je ještě dítě a už chce být mrtvá
+
Bráška Luky skládá si kostku
Tedy ségru chtěl bych mít za starostku
Nápady má jako tele
Tu bych poslal do ...
+
Od táty facka, jen to hvízdne
Druhou o stůl málem pak slízne
Žádné nadávky, a to prý doslova
To je pak na hovno taková výchova
+
Martinka se spokojeně zubí
Novým hrobem dál se chlubí
Z rizota hrobeček, z okurky křížek
Nemůže prý za to, že je ten smíšek
+
A tati, co bude, až budu tuhá?
Ptá se dál, a hned otázka druhá
Bude tam máma a ty taky tati?
Nebudem si tam všichni překážeti?
+
Bráchu tam nechci, ze spánku prdí
Pořád se vrtí a strašně smrdí
Já chci bejt na boku, tak leží se skvěle
Plyšáky naskládám po celém těle
+
Máma už nemrká, jenom se diví
Táta vylítne a Luky civí
Když na nic jinýho nechceš se ptát
Mazej se umejt, zuby a spát
+
Martinka odběhne, je plná zloby
Myslím to dobře, chci pro vás hroby
A vy na mě se zlou, nemám vás ráda
Když na mě kašlete, ukážu vám záda
+
Táta hned na mámu, že tohle má po ní
Máma je smutná, slzy velké roní
V rodině její určitě není to vina
Že mají doma malého nekrofila
III.
Teď už ale bez legrace
Je noc,
konec dnešnímu dni
Jsme zpátky u dlouhé zdi
+
Stromy šumí,
avšak větve se nehýbají
Budí se za zdí místní
K sobě šeptem promlouvají
+
Ta holka chce k nám,
Říkají tam hlasy
Není tak odvážná
Už svět jí nebaví asi
+
Chtěla by spát,
Klid svůj mít
Položená v hlíně
S námi tlít
+
Chce konec a nechce žít
Třeba se trápí
Svět jí bolí
A když smrt už si volí
My pomůžeme jí
Pro cokoli
+
Na cestu vedle zdi padl stín
Zkroutil se nejprve v protáhnutí
A pak jako když pohnete figurkou pěšce
Trhl sebou a pohnul se těžce
+
Okolí utichlo
Noc zdála se černější až na ten stín
Co plahočil se k novým domům
Pomalu a táhle jak největší splín
+
Ani psi neštěkali
Kočky se skryly, nedutaly
Spící květiny kolem vadly
Jejich listy suše chřadly
+
A tu dům, její
Stín se protáhl a zalil jej celý
Stal se ještě větší nocí
Byl omámen velkou mocí
+
Nemusel klepat
On přichází na pozvání
Bílá lebka se zbytkem zubů
S pramenem vlasů nad bledou skrání
IV.
Máma a táta dávno spí
Martinka pod dekou cítí chlad
Spánek jí kolébá sladkou lží
Netuší, že za okny plíží se hlad
+
Tam venku temnoty a děsu shluk
Jak průvod černý slz všech vdov
I pod peřinou uslyší šum
Martinko,
Ke mně máš už jenom skok
+
Pod peřinou, pelíšek zaječí
Tam přeci má být v noci bezpečí
Tam necítí se chladná zem
Tam se čeká na krásný sen
+
A za oknem vítr a ten divný zvuk
KOP KOP KOP
A za zvukem smích
Martinko,
Stále vám tu kopu hrob
+
Bojíš se holčičko?
Už nemáš proč
Pomůžu maličko
Osude skoč
+
Neplakej prosím
Nesnáším slzy
Dárek ti dám
Uvidíš brzy
+
Něco si chtěla,
pravidla znáš
Přála sis hodně
A tak to máš
+
Nesmíš se bránit
Nesmíš se bát
Chtěla si klid
Tak budeš spát
+
Sama se bojíš
To dobře znám
Nebudu zlý
Společnost dám
+
Tátovu radost
A ruku máminu
Lukyho společnost
Celou tvou rodinu
+
Už žádné starosti
Už žádné hádky
Nikdy to nevezmeš,
Martinko zpátky
+
Bylo to těsné
Hop nebo trop
Přání je splněno
Tady máš hrob
+
A pak tu ticho
V dálce štěkot psů
V.
Ráno svítáním zase se probudí
Někomu vytočí své další osudí
Však za zdí klid, tu se nespěchá
Osudu svému každý se tu ponechá
+
Avšak něco je jinak
Už na prvý pohled
Jako by na mrtvé
Nebral se ohled
+
Nastala tu v noci změna
Lopatou se země chvěla
Půlnoční nastala hodina
A je větší zdejší rodina
+
Bez hudby a bez řečí
V zemi chladné, v bezpečí
Bez pláče a bez vzlyků
Dosti světských cavyků
+
Něco vám ukážu
Nemusíte se bát
Vy ne
Když si to nebudete přát
+
Jen pojďte se podívat
O trochu blíže
Uvidíte čerstvý hrob
A na něm čtyři kříže
