Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Co takhle poděkovat? A nebo ne?

My tramvajáci máme poslední dobou, asi posledních dvacet pět let, takovou obsesi – ona to přímo obsese není, ale prostě nám ta věc vadí, a pořád ji Vás, vážené klienty alias cestující, čili Kaštany, neumíme odnaučit – neděkujete.

Jak to řekl kolega tramvaják a básník Petr Švarc jedné paní, na niž celkem dlouho čekal v zastávce, a ona rozhodně nespěchala, ale tvářila se, že by ráda jela, a pak mu ani za počkání nepoděkovala – a Petr nahlas poznamenal: "Jo, paní, a morálka taky nějak uvadá!"

Možná si řeknete, že je naší povinností cestující brát do vozu – ano to máte pravdu, a rád vám popíšu, co je přímo naší povinností danou vnitropodnikovými předpisy v ohledu na výstup a nástup: Přijet, zastavit ve vymezeném prostoru, nechat vystoupit a nastoupit cestující, zavřít dveře, zkontrolovat prostory dveří pomocí zrcadla, zazvonit a odjet.

Možná jste si všimli, že o čekání na dobíhající se tam moc nepíše.

Tramvaj se nedobíhá, na tramvaj se čeká – tramvajácká moudra

Tak pokud dobíhá senior, který už od pohledu pamatuje Tyrše, když ještě trojčil na hrazdě, tak většina počká, aniž čeká nějaké díky. Ale od ostatních to mlčení zabolí. Není to o tom, že poděkování by mělo být jakési platidlo za ochotu -  to ne, jakmile tomu dáte jakýsi status platby, většina lidí to pak začne nenávidět.

Někteří kolegové berou tuhle nevychovanost (je to nevychovanost, nic si nebudeme namlouvat) těžce a snaží se na mlčení reagovat s výchovným efektem.

"I ta kráva zabučí, když jí podojej!" ozývá se z kabiny za běžcem.

"Copak tu sbírám bavlnu, že mě nevidíš!"

A remake z dnešních dnů: "To jsem jako přelez v Maďarsku plot, že nepípneš?!"

Já si nahlas poděkuju – čímž doufám, že u běžce vzbudím cosi jako reminiscenci na slušnost. Výsledky jsou různé. Někdo poděkuje dodatečně, jiný začne lhát, že samozřejmě děkoval (pokud by vynechal to "samozřejmě" dalo by se tomu věřit), ale většina reaguje asi jako na všechno zvláštního ve svém životě: drží hubu a blbě čumí!

Jen jedinkrát mi dotyčný odpověděl na poděkování slovy "Nemáte zač!"

V jiném případě, u kolegy, co si taky děkoval, se jedna slečna, blondýna, na vysokých podpatkách, zmalovaná jak selská truhla, co se do tramvaje dostala, jako by šlapala na předváděcím molu, zeptala, za co jí kolega děkuje, a on odpověděl: "No slečno, no přece za to, že jste šla pomalu, že jsem na vás počkal, že budu mít kratší přestávku…" (podotýkám, že i zpoždění deset vteřin na jednom místě může mít v celkovém provozu za následek pozdní příjezd na konečnou o deset minut – to je pravda) "…že jste to hezky zvládla, a jste tu s námi slečno." A slečna zcela vážně odvětila: "Ale za to přece nemusíte děkovat," a odešla do vozu, asi do nějakého jiného světa v jiné dimenzi.

Včera na jedenáctce jsem měl taky exota. Mladej kluk, mikina, kapucka, prostě reponegro, a běží a běží a běžíííí přes celé náměstí Jiřího z Poděbrad a já držím dveře, držím a držíííím, a on přiběhne na zastávku a začne na sloupku studovat jízdní řád, (kretén), a pak konečně nastoupí, a nic.  A já děkuju. A on nic. Drží hubu a blbě čumí.

Máme v Hloubětíně výpravčího, říkáme mu Svatej – skoro Svatej, poněvadž jede v takový tý nauce o kosmický energii, a o lásce všem a ve všem, a miluje veganskou kuchyni a nejí maso zavražděných zvířat (někdy) a káže o lásce. A ten mi říkal, že takovéhle případy musím prostě milovat, a nehněvat se na ně a mít slunce v duši a užívat si vesmír s jeho dary, a pak budu plný lásky, asi jako hélia, a odletím do vesmíru. Domů.

Pak mu většinou zazvoní telefon se žádostí o výměnu vlaku nebo mu někdo přinese špatně vyplněnou změnu trasy a vesmír se rozpadne a Svatej – skoro svatej začne citovat Daniela Landu a jeho Stvůry: "Ukrutný jsou noční šichty a ty jejich bledý ksichty!" a "Až mě stvůry dostanou, tak napište mý mámě, že se dispečer se plete, že podniku pšenka kvete!"

A já jsem se tedy rozhodl, že budu toho reponegro milovat, a když vystupoval na I.P. Pavlova, doslova jsem se na něj díval z láskou, jak má spuštěný kalhoty jako správnej frajer, až mu zadek odhadujete někde u kolen, a každých pět vteřin si je vytahuje, aby opět spadly do módní níže. Tohle se stát mně, tak si je vytáhnu maximálně dvakrát a pak se rozhlížím po galanterii a sháním kšandy.

Pak jsem ten svět a vesmír zase tolik nemiloval, další běžci nepoděkovali a jeden dokonce mi hodlal rozrazit dveře, což moji lásku ke všem dokonale zadupalo do země.

A pak přišla půlnoc a já jel do depa. A na Flóře mi nastoupil černoch, ale jó černoch. Žádnej hnědej, vybledlej nebo říznutej. Ale jó černoch, kapičky deště se mu leskly na vyholené lebce. Jen jsem ho zahlídnul, nevím proč, vzpomněl jsem si na seriál Kořeny.

Jede se mnou a na křižovatce před Nákladovým nádražím Žižkov mě předjede devítka a černoch ožije a já vím, kolik uhodilo. Chlapec chce přeběhnout.

Je mnoho způsobů, jak tohle nedovolit. Náhodně pomalá jízda, lokální výpadek energie, samovolná debilita řidiče. Ale já si řekl, co já mu dělat zle, dám vesmíru a lásce šanci, a udělám to tak, aby to stihnul. Dojedu, zastavím, a černoch hopky hupky, už je na zadní plošině v devítce. A tu koukám jako vejr.

Černoch se otočí, přes sklo se na mě usměje zářivým bílým úsměvem (kdyby tramvaj náhle zhasla, tak jsou z něj vidět jen ty zuby), zvedne palec nahoru a rty, co vypadají pořád jako nateklý, se mu pohnou ve slově Fenk-ju.

A já čuměl, a zamával jsem mu, a nemával jsem jenom jemu, ale mával jsem všem hvězdičkám a planetám a černým dírám, prostě všemu, co je nade mnou a je mocnější než já, a vesmír se na mě usmál a my jsme se pro tuhle moc smířili v blahodárné lásce. Snad nám to chvíli vydrží.

PS: Pokud jste průměrní čtenáři, co se rychlosti týče, za dobu, co jste četli tenhle článek, si ten blbeček vytáhnul kalhoty do normální výšky nejmíň čtyři a padesátkrát.

Autor: Pavel Hewlit | čtvrtek 15.10.2015 11:23 | karma článku: 31,54 | přečteno: 1192x

Další články autora

Pavel Hewlit

Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je

Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.

16.11.2022 v 22:36 | Karma: 33,16 | Přečteno: 2035x | Diskuse | Ostatní

Pavel Hewlit

Ta válka muší bejt, to Vám poudám

Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.

16.11.2022 v 16:19 | Karma: 36,43 | Přečteno: 952x | Diskuse | Ostatní

Pavel Hewlit

Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze

Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.

9.11.2022 v 14:45 | Karma: 26,30 | Přečteno: 506x | Diskuse | Kultura

Pavel Hewlit

Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj

Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.

5.11.2022 v 1:22 | Karma: 44,98 | Přečteno: 6732x | Diskuse | Ostatní

Pavel Hewlit

Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty

Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.

3.11.2022 v 8:34 | Karma: 43,75 | Přečteno: 3686x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?

Prodejna o rozloze 295 m2 byla vybavena regály, chladničkami, pekárnou,...
13. listopadu 2026  9:04

Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...

Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci

Potkanů tu žije spousta. Tomuto prý říkají Prašivka.
9. listopadu 2026  15:04

Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...

Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola

Pražské metro tentokrát oblékne noční úbor. První Pyžamová jízda upozorní na...
9. listopadu 2026  11:20

Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...

Konec chlouby za miliardy: Zamíří nejdražší lokomotivy Českých drah do šrotu?

Dvacet elektrických lokomotiv řady 380, známých také pod přezdívkou „Emil...
12. listopadu 2026

Měly představovat vrchol českého železničního strojírenství a stát se moderní oporou dálkové...

Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy

Pozorovatelna StB. Zájem o práci zde nebyl velký, rádi si tak přivydělali...
8. listopadu 2026

Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...

Demonstrace na Letné změní dopravu v Praze. Posílí metro, vyjedou zvláštní tramvaje

Demonstrace za svobodu veřejnoprávních médií na Václavském náměstí.
14. listopadu 2026

Na zítřejší letenskou demonstraci zamíří statisíce lidí z celého Česka. Dopravci kvůli tomu...

Mladík měl přespat v Praze, do Mělníka se nevrátil. Hledá ho policie

Hledaný Samuel Kubiš
14. listopadu 2026  17:32,  aktualizováno  17:32

Policie pátrá po mladíkovi jménem sedmnáctiletém Samuelovi Kubišovi, který měl z pátku na sobotu...

Robot s umělou inteligencí ovládl třídicí linku odpadu v Třinci

Třídění obsahu odpadkových košů v Třinci
14. listopadu 2026  16:52,  aktualizováno  16:52

Společnost Smolo spustila v Třinci testovací provoz nové třídicí linky na odpad v hodnotě téměř 310...

Závada trakčního vedení zastavila provoz vlaků mezi Smíchovem a Vyšehradem

Aktuální stav bývalého vlakového nádraží Praha  -  Vyšehrad. (12. ledna 2025)
14. listopadu 2026  13:22,  aktualizováno  16:18

Závada trakčního vedení v sobotu kolem poledne zastavila provoz vlaků v Praze mezi Smíchovem a...

  • Počet článků 938
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1424x
Třeba nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit, rozplakat, donutit, abyste se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit. Třeba.

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.