Buďte tolerantní, nebuďte rasisti, ale radši si zamkněte

Události posledních týdnů, brzy již měsíců, svět přesvědčily, že se v něm budou dít věci, které nikdo nečekal, a z nich pramenící další, které nikdo nečekal už vůbec. To jsme už pochopili.

Existuje mnoho zpravodajských serverů a jejich zpráv a jde jenom o to, který je Vašemu smýšlení nebo náladě bližší. Proto jich je tolik, jelikož stejně tolik je smýšlení a stejně tolik nálad. Některé servery jsou kvalitní, některé již méně, ale to je také věc rozpoložení toho a toho konzumenta, který se chce dozvědět zprávy mající pro něj ten nejvíc lákající odstín.

Tím naznačuji, že jsou zprávy ze serverů kvalitních, známých, hodně sledovaných, a pak jsou servery a zpravodajství, které spíš než po objektivitě jdou po senzaci i za cenu méně zaručených zpráv nebo se snaží svými zprávami útočit na pocity čtenářů.

Zvláštní je, že tyto světy se poslední dobou prapodivně setkaly.

Existovala kauza, jež poslední týdny hýbala pocity a úvahami lidí napříč republikou, a sama nebude ještě dlouho vyřešena, přestože uznávám, že stát se o její vyřešení snaží. To mě však na druhou stranu trochu děsí. Pokud stát a vládní představitelé narazí na kauzu a lehce v ní naťuknou, že by se něco nemělo dělat (nemělo dělat, co před tím chtěli, aby se dělalo), už je důvod si myslet, že situace je horší, než nám je ukazováno.

Byl jsem opakovaně přesvědčován, byť Vládou a jinými politickými činiteli již tolik ne – že určité kauzy jsou jenom v mé hlavě a jsem panikář, což jsem si ovšem i po předkládání „důkazů“ a fotografií o sobě nemyslel a stále se domníval, že určitý problém je a měl by se řešit.

Nakonec se řešil. Je zvláštní, že se řešil i z míst, o nichž jsem byl některými lidmi právě přesvědčován, jak jsou bezproblémová. Asi tolik bezproblémová nebyla. Ale na podobné výroky, když mám pravdu, jsem zvyklý – trefil jsem Eurovizi, trefil jsem i tohle, třebaže slovo trefil není na místě. Na něco už jste jenom zvyklí a pak k tomu zjistíte, že zkušenostmi nejste tak mladí, jak byste si přáli.

Zprávy o tomto řešení se rozlétly některými zpravodajskými servery a stala se zvláštní věc. I když jsou právě takové zprávy správně emotivně barvené a ukazují realitu obvykle zakřivenou směrem ke slunci, jedním dechem se v ní dodávalo (Novinky.cz), aby se lidé v určitých čtvrtích připravili (a těmi lidmi byli myšleni studenti na koleji v Troji) – aby se připravili na bezpečnostní opatření jako třeba, aby si dobře zamykali pokoje a zvykali si na časté kontroly při vstupu do objektu.

Kdo trochu zná svět zpráv, a hlavně diskuzí pod nimi, ví, že některé příspěvky neprojdou (i když taky jak kde a kde komu) a hrozí za ně postih banu. Věřte, že takový ban byste před několika dny mohli dostat někde za to, že byste napsali, aby si místní před někým zamykali dveře.

Tady právě vidíte, jak je ten svět daleko. Jak nás dokáže změnit. Jak dokáže změnit přístupy k tématům, která byla před lety tabu nebo se o nich veřejně mluvilo co nejméně.

Opět v tomto případě s ohledem na zkušenosti mám ten strach, že pokud se o některých věcech mluví podobným tónem, skutečnost bude mnohem barvitější, než by si kdokoli z nás přál.

Přirozeně některá témata v tomto ovzduší stále zůstanou skrytá i nadále, jako třeba možnost, že by naší pomoci někdo jenom tak zneužíval – hlavně proč by to dělal, jelikož takový „zločin“ v období války by se měl i přísně trestat.

Ačkoli to je téma, na které si ještě ve větším zpravodajství počkáme. Ale jak vidíme, některé zprávy se přiblížily na dohled.