Bohušovi umřela maminka

Osobně jsem paní Chytilovou neznal, a tak jsem si s ní povídal skrze její filmy a ukázky v televizi, a tak nějak si říkám, že by svoji smrt komentovala, že mladej může, starej musí. Není to cynismus, jen komentování člověka, který už něco nažil a ví, jak to chodí. Sice se může splést, ale nestává se to tolik často jiným, a většinou na slova takových, stejně dojde, třeba později.

Co se týče řemesla filmařky, každý máme svůj názor. Někdo se u jejích filmů baví, někdo jim třeba ne příliš rozumí, někdo jásá, jiný říká, jaká je to kravina – ale je pravda, že na její filmy musí člověk a doba trochu uzrát. Když si to vezmete, paní Chytilová ve svých filmech ukazovala věci, které se teprve stanou (třeba pověstné střílení v nemocnici ve filmu, Pasti, pasti, pastičky, o němž se kritici vyjádřili, že je to nesmysl a takové věci se u nás nestanou - a staly). Někdo tvrdí, že její filmy měli v posledních letech tvorby sestupnou kvalitu – ale to je názor od názoru.

Je mnoho historek o ní, stačí se probrodit vodami internetu – ale pokud hledáte popis, jak dle mého pracovala, přečtěte si povídku Zdeňka Svěráka Natáčecí den ze sbírky Povídky – úplně jsem ji viděl.

Měl jsem ji rád jako člověka, který se nebál mluvit od srdce (a od mozku). Pamatuju si ji, jak promluvila v kauze Barrandov a jako první narovinu řekla, že je to krádež za bílého dne, a jednou budeme fňukat. Nebo její pověstné pření s panem Töpferem, jež se popisuje na You tubu jako setkání životem znalého člověka se zblblým senátorem, kterému ty dolary koukají z kapsy.

Sice měla horší výslovnost, ale měla co říct. Dneska je to spíš naopak.

Určitě se objeví i jiné vzpomínkové blogy, a já si je rád přečtu – zajímalo by mě totiž, jestli ji i jiní viděli jako já. Nebo jestli někomu nesedla a on to řekne. Sice se říká, o mrtvých jen dobře, avšak paní Chytilové by se to nelíbilo. Stejně jako by se jí asi nelíbilo, abych se tady rozepisoval, jak nám odešla velká žena, a jak jsme z toho na větvi – spíš by se jí třeba líbilo.

"Bohušu, jen se vyplač, však ale byla starááá, nééé. Tak to chodííí, napij se a bul, bul, kurva. Měli sme ji radi, bude chybět, ale co, kurva, však i zitra vyjde slunko a bude nám blbě."