Benefiční koncert pro uprchlíky

Ne nebojte se. Nic takového nebylo. Zatím. Ale pro odlehčení tématu si to třeba představme, že byl, a jak dopadl.

Tisková zpráva: Benefiční koncert na podporu migrantů se skutečně povedl. Pravda, účast ze strany hostů nebyla vysoká, a nebýt narychlo svolaných zmatených uprchlíků, sál by se nezaplnil ani z poloviny.

Žel společně s uprchlíky se do sálu dostala i skupinka stejně barevných členů bandy Kamila Horvátha, která se mylně domnívala, že bude v davu pracovat – a tak po jejich odchodu pro nedostatek pracovních příležitostí, se počet návštěvníků rapidně zmenšil.

To ovšem nevadilo. Nadšení zbývajících bylo přímo kosmické. Seděli a koukali a hledali dobrovolníky, kteří by jim přinesli něco k snědku. Program začal vystoupením vousaté celebrity, jež ovšem už nebyla takovou celebritou jako před několika lety, ale zjevně doufala, že změna publika jí opět vynese do populárních výšin.

V této chvíli by bylo dobré říct, že organizace koncertu probíhala ve zmatku, a stejně zmatečné působilo i první vystoupení. Hvězda, domnívaje se že má před sebou křesťanské uprchlíky se zemí ovládané muslimy (jak neustále opakují média), začala vystoupení písní s textem: "Tři sta Turků zabila. Král se tomu podivil. Co to za vojáčka byl. A já nejsem vojáček. Ale já jsem děvečka. Chudobného tatíčka."

Píseň neměla úspěch a hvězda rozjela další klasiku: Oheň horí, dým sa valí, Turek jede krajinú, chystajú sa, zemanové, chystajú sa na vojnu!

Poněvadž aplaus nebyl veliký, a ticho se za něj nedalo ani vzdáleně považovat, hvězda vědoma si jazykové bariéry, začala v doprovodu kytary recitovat otčenáš.

Když hvězdu po zásahu kusem trubky do čela odnesli, naskočila na pódium další nestárnoucí hvězda, jíž si někdo nepamatoval, a poučena předchozím vystoupením již nevítala hosty jako obvykle po anglicku, ale na všechny strany vykřikovala Allah Akbar a Takbír, čímž si vysloužila drtivý potlesk dvou malých chlapců, kteří dokonce na chvíli přestali rozebírat arénu. Ostatní rozebírali dál, což bylo synonymum pro obyčejnou demolici.

Mezi rozebírajícími pobíhal správce objektu Alexandr Rasťa a zavalen sluncem z díry ve střeše křičel: "Zlatí cikání, zlatí! Ty to aspoň jenom ukradli!"

Hvězda plná energie rozjela svůj hit v nové verzi "Alláh náš, Superstár!" a házel úsměvy do skupiny novinářů a fotografů z Bruselu, co stáli neohroženě v koridoru obehnaným ostnatým drátem a několika těžkooděnci.

Po zdrcujícím úspěchu, když si hvězda sama zatleskala a vykřikovala: "Vítejte, tahle země je vaše jako naše," hvězda utekla do zákulisí a posléze na letiště a médiím oznámila dlouhou dovolenou.

Nadšení davu neznalo mezí, když pódiem a sálem zazněla píseň revivalové skupiny s textem "Zaľúbil sa muslim tak už sa to stalo!" a hala se doslova otřásala, když úderně zadul refrén – Do kozy, do kozy, do kozy - Zaľúbil sa muslim"

Nutno podotknou, že hala se se neotřásala tak kvůli písni, jako že spíš hodní migranti dorazili k nosné konstrukci a stavba se částečně klaněla na stranu. Poté byl koncert za potlesku utíkajících bot ukončen a skončil prašným ohňostrojem.

Je třeba říci, že koncert se povedl. Jediné, co neprospělo dobré pohodě události, byli demonstranti proti přistěhovalcům mající průvod v blízkém okolí. Tito lidé nijak nepochopili vznešenou myšlenku pomoci bližním a svým skandováním tvrdě ničili, na co jen přišli. Je mi až líto, když jsem viděl kolik nenávisti je v očích ročních neofašistů, které vezou jejich matky v kočárcích, a jak moc nenávidí myšlenku demokracie a touží po temných časech, jež jim podobní přivolali na celou Evropu.

Ale koncert tím nijak neutrpěl. Nějaká hrstka pětiset milionů demonstrantů nemůže přeci laskavost a dobro vyvolených nijak narušit.