Balada o okýnku napravo

Že v kabině řidiče jsou okýnka, Vám asi nepřijde nic divného. I řidič rád dýchá, a jak jsem pochopil, řidič prožívající právě suffocatio není oblažen smyslnými chutěmi obložené bagety, nýbrž právě chcípá na udušení.

Některé typy tramvají mají okýnka umístěná výše, než kam by běžný člověk od zastávky obličejem dosáhl. To jsou okýnka dobrá, nekonfliktní, nehrozí z nich žádné nebezpečí. Ovšem až na případ, kdy řidiči částečně amputovalo prst.

Okýnko je vysouvací do strany a jeho část se při otevření vsune do prostoru za kabinou mezi lidi. A to právě bylo prstům osudné. Řidič si položil prsty na žlábek a zřejmě jimi bubnoval v rytmu veselého dne. Žel v prostoru za ním byl někdo, kdo nebyl tak veselý, a do okýnka strčil rychlostí nezáviděníhodného dne.

Vysílačka na dispečinku oznámila – KGX 5, mám problém, něco nemám.

U vozu typu KT a T-6 je okýnko, dokonce dvě, umístěné níže, po stranách, akorát v ideální výšce pro strčení hlavy váženého klienta dovnitř, aby popřál panu řidiči dobrý den a poděkoval mu za skvělý kulturní zážitek z dobře odvedené jízdy. Alespoň já věřím, že pro něco takového tam ta okna jsou.

(Poznámka pro budoucí řidiče, není dobré je v létě otevírat zároveň, průvan jde akorát na záda nebo krk a na konci směny se hýbete jako roboti. O bolestné ztuhlosti ani nemluvím.)

Je tedy dobré otevírat pouze jedno okýnko. Mladí řidiči, případně starší, co zapomenou a spletou se, otevírají okýnko po své pravé ruce. Chyba. Ne nadarmo se právě tomuto oknu říká Slizovnička (od slovo kasička) nebo Zpovědnice.

To první funguje i při zavřeném okně. Někteří klienti nemají ke svým výhradám slov, a tak namísto diskuze použijí slinu. Postaví se pěkně rovně, zakloní hlavu, natáhnou z paty kemra, a už tam na skle krásně visí jako gól, a pak teče.

Řidiči na to reagují po svém. Někteří to nechají být, jiní udělají tu chybu, že okýnko otevřou, aby něco řekli, ale než promluví, dostanou do tváře pokračování – kliďasové se podívají na stěžovatele, zakloní hlavu, natáhnou z paty svoje prádlo a diskuzní příspěvek hodí na opačnou stranu skla. To většinou stěžovatele zaskočí.

V případě Zpovědnice otevřené pravé okno jako by skutečně lákalo klienta venku k hovoru jako náhlá příležitost vypustit ze sebe na adresu řidiče bublající emoci. Jako třeba včera. Staří lidé se hůře orientují ve změnách – to není nic nového. Žel i staří lidé se ale chovají jako mladí, tudíž nechtějí přiznat svoji chybu či omyl a potřebují mít hned převahu za cokoli.

"VY nejedete kam máte!" houkl stařík na Poliklinice Vysočany na řidiče linky šest okýnkem, aby se vyzpovídal.

"Jedu kam mám!" řekl řidič.

"Nejedete, máte to tam špatně!" pokračuje děda se svým hříchem.

"Mám to tam dobře," řekl řidič.

Důchodce spletla výluka, při níž do Vysočan přestala jezdit čtrnáctka, ale protáhli tam šestku. Na druhé straně končí na Kubánském náměstí, čtrnáctka na Spořilově.

"Máte tam Kubánský náměstí," říká děda.

"Ale já jedu na Kubánský náměstí," odpoví řidič.

"Vy jste ale trouba!" řekne děda a odchází.

To bylo vše. Hned víte, co si o Vás lidi myslí, a to jen proto, že jste otevřeli špatné okýnko. Taky to hned řidič napravil. Z levého mu do kabiny plynul teplý vzduch slunečného dne. Nic víc.

Filozofická myšlenka dne: Pravým oknem ve zcela nepřímém úměru do kabiny vtéká úplně něco jiného než z okýnka levého, nehledě na okolnosti okolo tramvajového vozu.