Výlet k nejvyššímu vodopádu světa

Jedním z nekrásnějších míst, kam jsem měl zatím možnost se podívat, byl určitě vodopád Salto Ángel (Angel Falls) nacházející se uprostřed džungle národního parku Canaima ve Venezuele.  

Letos v zimě jsme společně s kolegy pobývali na ostrově Isla Margarita, který je součástí souostroví Malé Antily v Karibském moři a patří k Venezuele. Ostrov jako takový nás moc nenadchnul, a proto jsme se také po 2 dnech rozhodli podniknout výlet do vnitrozemí Venezuely a vidět na vlastní oči nejvyšší vodopád světa zvaný Andělský vodopád.

Santo Ángel dostal název podle amerického pilota Jimmiho Angela, který ho v roce 1935 objevil, když se jeho letadlo zřítilo do džungle na vrcholu Ďáblovy Hory (letadlo si můžete prohlédnout na letišti Ciudad Bolívar). Udává se, že v období sucha vodopád měří 979m, ale když konečně zaprší, tak je jeho výška ještě vyšší.

Pro zajímavost přikládám tabulku pěti nejvyšších vodopádů světa.

1) Salto Ángel (979m) Venezuela

2) Tugela (947m) Jihoafrická republika

3) Cataratas las Tres Hermanas (914m) Peru

4) Olo’upena Falls (900m) Havaj

5) Yumbilla (896m) Peru

Celý blog najdete viz. info v mém profilu

Výlet k vodopádu stojí cca 400 euro, což se může na první pohled jevit jako vysoká částka, ale opravdu to stojí za to. Odletěli jsme z letištěPorlamar na Isle a zamířili na pevninské letiště Puerto Ordaz. Odtud jsme pokračovali malinkatým letadélkem pro asi 16 lidí do národního parku Canaima. Na letišti už nás vyhlížel Mumba (místní indián a průvodce), se kterým jsme pokračovali až k řece. Zde jsme se převlékli do plavek a všechny ostatní věci dali do nepromokavých pytlů a naložili na malou motorovou loď, která nás měla zavézt až pod vodopád. Jelikož bylo období sucha, bylo nutné několikrát skočit z loďky do vody a popostrčit ji přes kluzké kameny, tak aby bylo možné pokračovat v cestě. Cesta proti proudu řeky Churum ubíhala před očima a ani nám nepřišlo, že trvala 6 hodin. Nad hlavami nám přelétávali velcí červení papoušci a pohled na okolní stolové hory byl rovněž čarovný.

Do tábora pod vodopádem jsme dorazili až k večeru. Zde jsme si dopřáli trochu odpočinku v zavěšených sítích „hamacas“ a při praskání dřeva z ohýnku pomalu usnuli. Ve 4 ráno (byla ještě tma) jsme měli budíček a pokračovali až k našemu vytouženému cíli. Po cca 90 minutách stoupání džunglí se nám konečně naskytnul pohled, na který jsme se všichni tak těšili. I když se výlet k Andělským vodopádům pomalu stává masovou záležitostí, i tak ve vás toto místo zanechá silný zážitek, na který budete vzpomínat celý život.

Celý blog najdete viz. info v mém profilu