Stesk a bída Vánoc (či lesk a sláva?)

Nakoupit. Upéct šedesát druhů cukroví. Sehnat a zabalit dárky. Vydrhnout dům od sklepa po strop. Udržet děti zdravé a nezraněné. Stres, zoufalství, opocené čelo. Vážně stojíte o takové Vánoce?

Doslova pár dní zbývá do jednoho z nejslavnostnějších a podle mnohých i nejkrásnějších dní v roce, do Štědrého dne. Proč se ale v posledních letech taková spousta lidí stává pověstným Grinchem a Vánoce nesnáší? Kde se stala chyba, že se pro celé zástupy staly Vánoce jen stresující, tělo i duši ničící povinností? Co pro vás znamenají Vánoce? Kam se v tom neuvěřitelném shonu a bezmoci poděla síla těchto svátků?

Vánoce. Doba, kdy má převážná většina lidí aspoň pár dní dovolenou a tím pádem čas na své blízké. Doba obdarovaných a dávání. Jenže taky doba, kdy převážná většina lidí neví, kam dřív skočit, stresují se a honí, aby ten jeden den bylo vše dokonalé a perfektní. A proč vlastně… Opravdu tak moc záleží na tom, aby bylo prádlo vyprané a vyžehlené, ubrus dokonale lícoval se rohem stolu a sváteční nádobí se lesklo jako křišťál?

Mám advent a vánoční dobu moc ráda. Dokonce bych řekla, že Vánoce jsou moje nejoblíbenější svátky. Ale už dávno jsem zjistila, že blízkost ani láska se nedá měřit uklizeností bytu a počtem usmažených řízků. Nevím, jak vy, ale u nás doma se uklízí celý rok, skutečně nežijeme ve špíně a svrabu. Takže vánoční úklid se nestává bojem proti bakteriím a virům, které se za celý rok usadí v koutech pokojů. Prostě je to normální úklid, abychom těch pár dní zasloužené dovolené prožili v čistém a voňavém prostředí. Nepotřebuju vykoupit celou prodejnu potravin, protože vím, že za tři sváteční dny rozhodně nezemřu hlady. A všechny kolem každoročně ubíjím svou tradicí kupit dárky po celý rok, v říjnu je v klidu a u prvních koled zabalit a pak už se jen těšit, zatímco oni teprve MUSEJÍ oběhat plná obchodní centra a NĚCO sehnat.

Těšit se. To je, oč tu běží. Žijeme v zemi, kde nezuří válka, máme dostatek jídla, svobodu a možnost podívat se do celého světa. Smíme nadávat na poměry, smíme vychovávat své děti v míru a velkorysosti. Můžeme se rozdělit s potřebnými, když na to přijde. A na tohle bychom měli u vánočních příprav myslet. V posledních týdnech poslouchám ze všech stran, jaká je to HRŮZA a že nikdo nic nestíhá. Nákup dárků, nákup všeho toho jídla, které přece musí být na stole, protože se to tak dělá. Děti jsou nervózní, jestli byly dost hodné, matky plní nekonečné seznamy úkolů, k nimž nehodlají nebo nemají šanci připustit žádného pomocníka. A otcové brblají, kolik peněz zas letos celá ta šaráda bude stát. Už je mi z takového nahlížení na svět trochu úzko, a proto tato sváteční litanie.

Vánoce slavím pouze s rodiči, ještě nemám manžela a děti. A věřte, že u nás jsou to skutečně nejkrásnější svátky roku, tak jak podle mě mají být. Těším se, až přijedu domů, obejmu rodiče, odložím nadýchané balíčky, které nabíraly vánoční atmosféru už od onoho října, a naleju si horký punč. Zítra ozdobím stromek a pomohu s přípravou štědrovečerní večeře na další den. Pustíme si k tomu nějakou napínavou audioknihu, aby šlo vše krásně od ruky. A pak už se budeme jen válet a koukat na pohádky. Všechno pěkně v klidu, v pohodě, bez zbytečných oficialit. Ke štědrovečernímu stolu sice zasedneme v gala, ale jen proto, abychom podtrhli příjemnou výjimečnost oné chvíle. K rozbalování dárků si pak uvařím horkou kávu, navléknu tepláky a vlasy svážu gumičkou. Protože Vánoce mají být tou chvílí, kdy cítíte v mysli i srdci pokoj a lásku k těm, co jsou vám nejblíže, a ne závodem o nejlépe nazdobený stůl a největší balík pod stromem. Spoustu tužeb a přání totiž nejde splnit snadno a jednoduše… lásku, náklonnost či přátelské objetí nezabalíte do slušivého šustivého papíru.

Zkusili jste se zastavit a uprostřed lepení stopadesátého lineckého kolečka, zdobení šesté vázy jedlových větví či praní desáté várky prádla se zamyslet, o co byste o Vánocích nejvíc stáli? Máte kolem sebe někoho, komu dost často neříkáte, že ho máte jednoduše rádi a jste nadšení, že je součástí vašeho života? Umyjte si ruce od úklidu a najděte si v těch dvou dnech, co zbývají do Vánoc, čas napsat mu zprávu nebo zavolat… Uvidíte, že s úsměvem a hřejivým pocitem, který se ve vás pak rozlije, půjde i obalování ryb a vaření krup mnohem lépe.

Opravdu klidné, krásné a láskyplné svátky všem!