Za nejkrásnější období svých studií považuji studium na gymnáziu. Dnes, za stávajících podmínek, bych nechtěl být studentem na kterémkoli stupni škol ani náhodou.

Za komunistů za byly ty dobrovolně povinné akce a brigády. Takže to měli např, jako starost ve srovnáním s dnešním placením účtů.

Takže ruku na srdce - já bych se do školy nevrátil za nic na světě, ani na minutu. A už vůbec ne bez svých stávajících zkušeností. Mně náramně vyhovuje moje dospělost a plnoprávnost, kdy mohu volně nakládat s prostředky, které si vydělám, kdy mohu uzavírat všemožné smlouvy, kdy se mohu věnovat dospěláckým koníčkům (třeba si vařit pivo) a kdy mohu pít pivo. Tyto benefity vysoce převyšují starosti, o kterých píšete vy.

otázka zní trochu jinak: "vyměnil bych si to se školáky se svým rozumem dospěláka?" ano, jednoznačně. Už bych věděl, že na základce stačí akorát dávat pozor a nečíst si pod lavicí. věděl bych, že když proflákám střední školu, že už se těžko dostávam na vysokou atd. jenže tohle všechno vím a ́ž te ́d, řeči rodičů "učíš se kvůli sobě..." jdou v tom věku mimo.