Léto ve městě

V létě patří moje město jiným, zpívá se v jednom slavném šansonu. Píseň mluví pravdu, v létě vážně o svá města tak trochu přicházíme.

Rozpálené ulice, vylidněná předměstí, ryk a lomoz v centru. Senioři vyklidili své byty a přesídlili na pár měsíců na chaty a chalupy. Děti mají prázdniny a všichni ostatní žijí v trochu jiném rytmu, i když chodí do práce. Takový je obvyklý obrázek letního města. Mezi tímhle vším se proplétají, plahočí a překážejí hordy turistů.

Přiznejte, kolikrát jste se prodírali skupinou lidí, v čele s nenápadnou ženou s velmi nápadným deštníkem, a nadávali jim do třetího kolena? Motají se v těch nejužších místech, fotografují každou blbost, jako by nikdy neviděli dopravní značku, nápis na domě nebo hydrant, a hlavně jsou kdečím fascinováni. Samozřejmě nejsme jiní, když vyrazíme někam za hranice všedních dní, ale jako obyvatele toho kterého města nás proudící davy lidí neskutečně štvou.

Letošní léto se zatím chystá, aby nás přepadlo v plné síle, a turistická vlna se našimi městy rovněž zatím nevalí, ale už teď možná přemýšlíte, jak se jim příjemně a snad i s úsměvem ubránit… Proč si totiž kazit jinak tak krásnou a pohodovou roční dobu?

Už před pár lety jsem si dala dlouhodobé předsevzetí, že v létě nebudu prskat nad udivenými cizinci i putujícími našinci, ale naopak se zkusím ve vlastním městě takovým udivencem stát. Až se budete chtít v létě s přáteli sejít u sklenky na nějaké restaurační zahrádce, domluvte se s nimi předtím na vycházce.

Chrliče na vrcholu věží, nápisy a památníčky v chodníku, cinkající kostlivec na pražském Orloji či nenápadná domovní znamení, to je jen několik příkladů toho, kolem čeho chodíme dnes a denně, ale nikdy nemáme čas se zastavit a obdivovat. Jestlipak znáte všechny legendy a pověsti vašeho města? Víte, kde potkat slavná strašidla? Jaký je váš městský znak? Co se u vás v létě děje jinak než během zbytku roku?

Staňte se turisty ve vlastním městě, možná vás překvapí, jaké krásy denně míjíte. Navíc užasnete, jak občerstvující je jednou nespěchat jen od startu k cíli, ale prostě jen tak bloumat. Jistě z takové procházky dorazíte do hospůdky příjemně unavení a spokojení. A třeba příště u postávající skupinky užaslých rodinek s batohy prostě zastavíte a zvednete oči stejným směrem, místo, abyste zrudli a nabroušenými lokty se mezi ně vrhli.