Kůrovec není pachatel, ale symptom

Kůrovec. Brouk, způsobující vrásky lesníkům. Brouk, jehož jméno je automaticky spojováno s jakoukoliv lesní pohromou, ale nikdo už nepřemýšlí o tom, proč se mohl tak snadno rozmnožit. Brouk, o němž má cenu se dozvědět mnohem víc.

Někteří jsou velcí jako vlas, jiní měří i víc jak centimetr. Jsou považováni za největší pohromu a vyvrhele hmyzí říše, kam se na ně hrabe komár. Lesníci je nenávidí, protože žerou lýko stromů a dokážou vyplenit celý les. Jenže, co když je to všechno trochu jinak? Co když není kůrovec hlavní pachatel, ale spíše jen varováním, že ten či onen les není v kondici? Brouci z této podčeledi se totiž živí dřevem nemocným, napadeným či umírajícím. Zdravé stromy vypouštějí pro brouky smrtící látky a žádný kůrovec by se jich nedotkl. Zaslouží-li si kůrovci rehabilitaci a pozornost vědců, protože nám se zdravím lesů mohou spíše pomoci, to již můžete zjistit díky nevšední publikaci Kůrovci.

Vydejte se s autorem Jiřím Hulcrem, entomologem z University of Florida, na dobrodružný výlet do hmyzí říše, do světa neprávem nenáviděného druhu brouka. Kůrovci totiž nejsou žádní nechutní žrouti, naopak, jak říká sám autor, kůrovci jsou krásní, malincí, chlupatí a jsou velmi důležití pro zdraví světových lesů. A tak se je Jiří Hulcr rozhodl představit široké veřejnosti.

(z archivu autorky článku)

Fascinující vyprávění o broucích, kteří poletovali po světě už v dobách, kdy předkové tyranosaurů ještě vypadali jako ještěrky, začíná samozřejmě u historie a taxonomie kůrovců (existuje jich přes 6000 druhů), pokračuje rozmnožovacími rituály a cestou za kůrovci kolem světa. A končí hlubokým zamyšlením nad zdravím našich lesů a možnostmi do budoucnosti, právě díky zkoumání maličkých kůrovců. Fantasticky a neuvěřitelně působící informace jsou doplněni desítkami nevšedních makrosnímků, díky nimž si kůrovce budete umět mnohem lépe představit. A třeba se s nimi i blíže seznámit.

Kůrovci jsou knihou pro všechny milovníky přírody, vyváženého hospodářství a nasávání informací pro zlepšení životního prostředí. Informace a vzdělání se totiž mohou stát hlavní zbraní pro zachování a obnovu divoké přírody bez nadbytečných chemických i mechanických zásahů.