Byl jeden král a měl tři dcery...

Tak začínají pohádky... Tragédie Král Lear sice jako pohádka začíná, ale vyústí v totální apokalypsu. Jednu z nejtěžších Shakespearových her si vybrali na úvod letošní shakespearovské sezóny v Městském divadle Mladá Boleslav.

Král Lear se rozhodl odejít na odpočinek a rozdělit své království mezi tři dcery. Netoužil po ničem jiném, než po zaslouženém klidu a lásce dětí. Proto své pozemské statky hodlá rozdělit spravedlivě, podle míry lásky, kterou mu jednotlivé dcery projeví. Nejstarší Goneril i prostřední Regan se umějí účinně vemlouvat a svému otci řádně pochlebovat, dočkají se tedy svého dílu majetku. Nejmladší Kordelie neprahne po jmění, Leara miluje jak se na hodnou dceru sluší a patří, ale tentokrát se jí upřímnost vymstí. Král nehodlá připustit, že „obyčejná“ láska, poslušnost a náklonnost stačí, a Kordelii vydědí a zapudí. Podobnost se známým pohádkovým příběhem čistě náhodná? V tomto místě však veškerá podobnost končí.

Shakespearův Lear je inspirován několika historickými prameny a je příběhem starým jako sám svět. Pyšný otec si přivine na prsa hady v podobě dvou dcer (a jejich manželů), toužících jen a pouze po majetku a nezměrné moci, a vyžene tu jedinou pokornou i spravedlivou. Král Lear se zbavil i přítele, hraběte z Kentu, který se však nevzdá a stojí mu nadále po boku v přestrojení. A tak jediným blízkým a sžíravě upřímným zůstává králův šašek, který bez sentimentu nastavuje zrcadlo Learovu světu a mysli, a snaží se mu otevřít pýchou zaslepené oči. Že život není pohádka, dokazuje Shakespeare bezmála apokalyptickým závěrem, kdy je zcela nepohádkově potrestáno nejen zlo, ale i mnohé dobro.

Láska, nenávist, zhoubné intriky i vražedné plány se snoubí v tragédii, kterou divadelníci považují za velkou výzvu a jednu z nejsložitějších her Williama Shakespeara, a diváci znovu a znovu bez dechu žasnou nad smutným příběhem. Městské divadlo v Mladé Boleslavi pro své diváky letos přichystalo sezónu právě na oslavu stratfordského barda a jako první hru v sezóně se rozhodli zdolat tuto metu nejvyšší. S radostí je možno uznat, že se jim krok vyvedl. Král Lear v režii Pavla Kheka je inscenací dlouhou, hutnou, ale zároveň svěží, napínavou a nutící k přemýšlení o vlastních postojích i jednání.

Petr Bucháček se zhostil titulní role slavného Leara s grácií a rozvážností, jak se na pravého krále sluší. „Nehodnou“ dcerou Kordelií, jež se posléze ukáže tou jedinou milující, se stala Sandra Černodrinská. Její Kordelie je zprvu křehkou dívenkou, aby se nakonec proměnila v bojovnici, stojící pevně po otcově boku. Úlisné a úskočné sestry v podání Lucie Matouškové a Hany Marie Marouškové jsou ve svých úlohách tak přesvědčivé, že v klubu po představení chvíli zapřemýšlíte, jestli jim vůbec odpustit. Podobně se možná budete rozmýšlet i nad Ivem Theimerem, jenž se proměnil v prospěchářského intrikána Osvalda.

Vévoda z Albany Petra Prokeše působí na začátku stejně krutě jako jeho žena, ale naštěstí prozře, aby se pak zřekl všech událostí a hmotných statků. Oproti tomu vévoda z Cornwallu Petra Mikesky je temným a neústupným vládcem, jenž je kvůli vlastnímu prospěchu ochotný jít doslova přes mrtvoly. Velmi výrazným je šašek Radima Madeji. Šašek je dokonalým glosátorem, věcně komentuje všechno dění a v touze ochránit krále neváhá ohrozit ani vlastní život.

Hrabě z Kentu má jako jeden z mála mocí a majetkem nezkalené vidění. Roman Teprt představuje Kenta jako muže pevných zásad, stojícího po boku své královny Kordelie, a stává se moudrým, leč tajným rádcem krále Leara. Dějem výrazně zamíchá hrabě z Glostru (Martin Hrubý), ale především jeho synové. Levoboček Edmund (Jiří Š. Hájek) se nechce nechat připravit o moc a kvůli šanci vládnout spřádá nedozírné plány, které se mu málem vyplní. Naštěstí však včas zasáhne Glostrův právoplatný syn Edgar (Libor Stach), když se z ustrašeného mladíka stane silným mužem s pevným charakterem a zachráncem zmučeného otce.

Režisér Pavel Khek, spolu s dramaturgyní Lenkou Smrčkovou, posunuli děj do jakési bezčasé současnosti, což působí na diváka velmi příjemně a přitom tísnivě. Posun totiž dokazuje, že příběh krále Leara by vůbec nemusel být pouhou otázkou staré historie, a podobné hříčky se, v menší míře, možná dějí dnes a denně.

Skvělé herecké výkony dokresluje neutěšená scéna Michala Syrového, která dokonale evokuje zmatek v hlavě krále Leara i jeho zemi. Kostýmy Agnieszky Páté-Oldak (pánové hrají v krásných a velmi dobře padnoucích oblecích, což jistě ocení všechny dámy v hledišti) se nesou v příjemném hávu současné vyšší společnosti. Poslední, leč velmi důležitou složkou mladoboleslavské inscenace, tvoří živá hudba z dílny Václava Kořínka.

Král Lear padl z vrcholu své pýchy až na samé dno, aby došel poznání, že pravá láska není ukrytá ve zlatě a moci. Bohužel, k onomu prozření musel přijít za velmi tragických okolností. Toužíte-li po kvalitním divadelním zážitku, silném příběhu a velkých činech statečných mužů i žen, je král Lear v Městském divadle Mladá Boleslav tím pravým.