- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Safra, nějak mi nejde dohromady tento článek s Vaším následujícím:
http://hero.blog.idnes.cz/c/381251/Firma-PPF.html#t2
čím to, že se Váš styl vyjadřování tak zásadně změnil?
To jste na tom byl docela dobře. My se brali v roce 1968. Já žádné peníze, protože jsem byla studující. Manžel plat učně 3. ročníku 800,- měsíčně protože se po gymplu dálkově vyučil. To bylo prvního půl roku. Pak manžel vojna a já s dítětem 750,- kč zaopatřovací příspěvek. Žádné ubytování. žádné obědy.
Na otázku jak to chodilo jste odpověděl zcela přesně, Dobře.
Dostal jste práci + bydlení + obědy. Zdarma. Večeře jste si platil - ta hrůza!
Nic ve zlém, ale na začátek a start do života docela dost. No a pak přišla jiná doba ...
Umite cist?
"Nedostal jsem žádné peníze na obživu,jen mě zařídily zaměstnání ve státním statku+ubytovnu+obědy a večeře které si je potom můj zaměstnavatel strhl z mého platu"
Vsechni zamestnavatel strhnul z platu.
To je velká bolest kolektivní výchovy - děti jsou tam učeny a vychovávány pro zcela jiné podmínky, než které je posléze v životě potkají. Ve střetu s těmi, kteří dovednosti života postupně odkoukávali od svých rodičů v každodením rodinném životě, nemají prakticky šanci uspět.
Ani startovací byty to neřeší - ale dík aspoň za ně.
Souhlas, souhlas, souhlas.
Což se na tu vaši činnost ve státním statku pokusit pohlédnout i ze strany toho, který vás popadnul za flígr a vykopnul?
Jake by to asi bylo? On se muze nekdo vyhodit z prace i bytu nahodinu?