Víte proč Marie Terezie Habsburkská zavedla triviální školy?

Na protože její armáda prohrála válku kvůli tomu, že v jedné bitvě v jedné jednotce nezůstal nikdo, kdy by si uměl přečíst doručený rozka. Ta bitva byla kvůli tomu prohraná a posléze i celá válka.

Nešlo ale o českou ani o moravskou ani o slezskou jednotku. Šlo o hornorakouský oddíl. Zatímco Češi i Moravané byli v tu dobu velmi slušeně vzdělaný (a negramotných bylo u nás velice málo, ve Slezsku pak vůbec nebyli), rakouští Němci byli zaostalí burani.

U nás už dávno před Marií Terezií uměla většina obyvatelstva číst i počítat, protože tu staletí před tím fungovaly školy farní i školy městské a školy stavovské.

A před Obnoveným zřízením zemským se katoličtí a protestanští kněží předháněli, kdo bude mít vzdělanější "ovečky", o Českých bratřích snad ani není třeba se v této souvislosti zmiňovat. Důsledné vzdělávání bylo i základním nástrojem rekatolisace po skončení třicetileté války.

Marie Terezie k vzdělanosti našich předků nijak nepřispěla.

perfektně popsáno

Samozřejmě bylo by třeba   vést diskuzi, o tom co by skutečně měli zvládat (nikoliv jen se učit)absolventi škol. Z pohledu "učitelé učí a studenti se učí většinu těch předmětů pro případ že budou tenhle měsíc zkoušeni, a pak už to mohou s klidem zapomenout , je to skutečně katastrofa a tunel na peníze..

Nicméně, bohužel, tady se 10 let připravovala státní maturita ,a ta nyní ukázala že 30% studentů středních škol se za ty 4 roky nenaučí ani to málo aby tu státní maturitu na úrovni látky rodného jazyka  z 9.třídy,trochou logického přemýšlení a pár přečtených knížek zvládlo.Nechci ptát, jaké výsledky by byly, kdyby už teď byly zařazeny povinně do státní maturity ony další vyučované (a státem rovněž placené)  předměty, chemie, fyzika, biologie,zeměpis...

Takže, méně je někdy více a nemělo by být podstatné, kolik se toho ve školách odpřednáší,ale kolik (nejlépe praktického) si z toho skutečně pro život studenti odnesou.

S něčím lze souhlasit, se základní myšlenkou ne.

Představa, že by škola měla žákům předávat jen bezprostředně využitelné vědomosti a dovednosti, je učebnicovým příkladem pedagogického diletantismu. Školy (čím vyšší stupeň, tím více) jistě mají zprostředkovat i některé praktické informace, podstatou by ale naopak měla být výchova k univerzalitě a schopnosti si tyto (ve své podstatě triviální) informace nastudovat sám. Příklad: pro toho, kdo vystuduje odbornou informatiku s procedurálním i neprocedurálním programováním a teoretickým základem, je ovládnutí Wordu na vysoké uživatelské úrovni jednoduchým jednodenním cvičením. Kdo by vystudoval "informatiku" spočívající ve "studiu" Wordu, nebude patrně schopen se sám naučit pracovat ani s jiným obdobně komplexním softwarem, natož zvládnout úlohy obtížnější nebo si bez námahy udržovat stabilní úroveň počítačové gramotnosti v budoucích letech a desetiletích. Velmi dobře to vystihl Karel Čapek, když řekl: "Vzdělání je to, co nám zůstane, když zapomeneme všechno, co jsme se naučili ve škole."

Re: S něčím lze souhlasit, se základní myšlenkou ne.

Řekněme že je potřeba obé, a že student by měl být schopen, po kvalitní školní průpravě přecházet od teorie k praxi a zpět.Čili. na jedné straně by měl být schopen, když před ním stojí určitý úkol, si nastudovat patřičné triviální informace a řešit ho.Ovšem stejně na něj lze požadovat, aby (když už se to 4 roky učil), tak aby už zvládal teorii toho toho problému a využil jí prakticky  při řešení.

K uvedeným příkladům, kdo se naučil dobře Word, nebude pro něj zase tak těžké pracovat s podobně komplexním SW.  Skutečně stačí pár desítek minut nad příručkou nebo i jen menu aby se podíval kde jsou podobné funkce. Ale taky lze přednášet informatiku s hutnou teorií  doplněnou pouze primitivními příklady programování, takže absolvent nezvládne nic...

Do kamene tesat

a ani polovina dnešních studentů školu opravdu „nemusí“. Nelze se jim však příliš divit, protože velmi často mohou sami pocítit, že škola jim opravdu nedává to, co by někdy v budoucnu dokázali skutečně využít.

Dovolím si oponovat - většina z těch, kteří školu "nemusí" pociťuje jediné - "že je to pruda, které je nejlépe se vyhnout".

Souhlasím s názorem,

že úroveň NĚKTERÝCH našich současných středoškoláků je úděsná. Kdo nezvládne základní úroveň maturit z matematiky, nemá na střední škole co dělat. Test znalostí z jiného předmětu jsem neviděl. Nechci se ale vyjadřovat k příčinám, na to se necítím dosttečně s problematikou obeznámen. Nedávno jsem viděl "americký" dokument o poklesu úrovně tamních studentů. Byli někde na konci druhé desítky. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zahlédl na 11 místě pořadí kvality znalostí studentů napsáno "Czech republic". Neříkám, že 11 místo je kdovíjak světoborné, ale zdá se, že stejný pocit, možná oprávněnější, mají i jiní.

Promiňte ale to co se vyučuje na základkách...

a i v podstatě většině netechnických středních škol není matematika... to jsou jenom počty. Matematika začíná až u diferenciálního a itegrálního počtu. S trochou dobré vůle do ní lze ještě přidat některé pojmy z algebry.