Tržní systém je totiž založen na právních a morálních hodnotách, které samotné jeho fungování nepodporuje a trh si tyto hodnoty nedokáže sám pro sebe zajistit. Patří mezi ně zdravé institucionální prostředí, právní stát a také etické chování a důvěra podporující efektivitu systému. To je však v přímém rozporu s principem trhu, který při honbě za ziskem tyto hodnoty neabsorbuje. Přirozeně to vyvolává otázku, zda je tržní organizace společnosti optimálním a tím nejlepším výsledkem fungování lidské společnosti a tím nejdůstojnějším, čeho můžeme dosáhnout a pokud ano, tak jaké jsou morální limity trhu, jaké je jeho vymezení a jakým způsobem jej dokážeme co nejefektivněji zajistit.

Milá studentko jste indoktrinovaná.   Zkuste své znalosti obohatit četbou ekonama Jesůs Huerta de Soto, či Hoppeho.  Uvidíte, že se pak za své naivní představy budete červenat.

Málokdo ví, že v šedesátých letech byly v obchodech běžně k dostání, bez front, například jízdní kola a šicí stroje. Nebylo běžné "kupovat si přednostní operace či špičkové lékaře", jak tady kdosi psal. Určitě se tak dělo, ale že by to bylo něco běžného, tak to ne.

60tá nepamatuji, za to 70. a 80. dost....takže o nákupu favorita nebo šicího stroje či BTV nemusíte nic lakovat na růžovo

Již v druhém odstavci je totální blábol. Za socíku bylo naprosto běžné si kupovat přednostní operace či špičkové lékaře. Co se týče VŠ diplomů, byla situace zřejmě horší než dnes, osobně vím o titulu za klíčky od auta. Jen se o tom díky cenzuře nikdo nedověděl.

Dal se i koupit. Např. ,,kauza" Košice. Takže ani tady nic nového

Jenže to sociálně tržní hospodářství bylo budováno na jiném základě než má na mysli sociální demokracie. Vycházelo z křesˇtanské sociální nauky.

Slečno studentko. Německo bylo vždy sociálně orientované. Po druhé světové válce bylo nutné ekonomiku Německa pozvednout. To byl důvod, proč Ludwig Erhard, západoněmecký ministr hospodářství v 50. letech zvolil termín „sociálně tržní hospodářství“ a to s ohledem na psychologii německých voličů. Ludwig Erhard, tvrdil, žádný stát nemůže dát občanům více, než kolik od nich vybere – a od toho je třeba ještě odečíst náklady na přerozdělování, které spotřebuje samoúčelně rozbujelá sociální byrokracie. Masový průnik sociálního státu nepřináší člověku sociální jistoty, nýbrž v konečném důsledku jen chudobu, nepořádek a otrockou závislost.“

Hmmm. A kdypak všechny ty vámi (důvodně) vychvalované morální hodnoty společnosti vznikly?  Řekl bych, že v tržní společnosti.  Či máte dojem, že před rokem 1948 byly na území tohoto státu (a celého známeho světa) komuny?

  Zdá se tedy, že právo, jeho vymahatelnost, morální jednání, charita nejsou v rozporu s trhem.

Jsou a za všech režimů byla nemorálnost (a dosaďte vše v blogu vyjmenované) vlastností pouze některých jedinců.  Dříve malinko viditelnějších, dnes jedině viditelných osob (protože o slušných a morálních lidech media neinformují či informují minimálně - nevynáší to).

   Bohužel, mnoho lidí dá na zdánlivý rozsah nemorálních a pak má "blbou náladu".

studentka...poptejte se prosím rodičů nebo prarodičů: právě to zdravotnictví bylo jedním z nejskorumpovanějších odvětví, dostat se na VŠ také obnášelo nějaké to všimné (když třeba drhnul třídní původ)

Když drhnul třídní původ, ani na to ,,všimné" by stejně nebylo.

Velmi pěkně napsáno 

Až na tu poslední větu je to skutečně dobře napsáno.