Souhlas. My dnes máme sdružení vlastníků bytů, které je svázáno zákony. Co bych za to dal, kdybychom mohli rozhodovat tak, jako bytové družstvo. 

Ve větších bytových družstvech má družstevník na rozhodování družstva asi takový vliv, jako vy na tvorbu zákonů, tedy žádný. Každý dům si volí jednoho člověka, který hlasuje za všechny obyvatele.

Tak pokud předpokládáme, že hlasuje podle toho, jaký mu dali jeho spolubydlící mandát, mělo by to být v pořádku. Podobným způsobem se volí americký prezident. 

Informace v článku i v diskuzi jsou neúplné a nepřesné. Stavební bytová družstva, která autorka velebí jako jedinou možnost, jak za starých časů přijít k bydlení, nemají nic společného s  novodobými družstvy, tzv. "družstvy nájemníků", která vznikla účelově při privatizaci bytového fondu. Praktiky, které citovaná makléřka do jisté míry oprávněně kritizuje, se týkají "družstev nájemníků".  V praxi opravdu existuje mnoho družstev, jejichž stanovy obsahují nezákonná ustanovení.  Obecný právní rámec pro fungování družstev, včetně bytových, vymezil nový Zákon o obchodních korporacích. V blogu jde tzv. "prodej družstevního bytu", tedy převod družstevního podílu dle §736 ZOK. Dřívější Obchodní zákoník v §230 říkal, že převod podílu nepodléhá souhlasu orgánů družstva, nedával tedy družstvu možnost se k převodu vyjadřovat, přesto mnohá  družstva tak činila a činí. Nyní podle ZOK lze omezit nebo vyloučit převoditelnost podílu, pokud by nabyvatel nesplňoval podmínky stanov pro přijetí za člena. Toto ustanovení ve spojení s §733, který umožňuje vázat členství v družstvu na převzetí nebo splnění vkladové povinnosti k dalšímu členskému vkladu, zdánlivě hodně straní družstvům, libovůli při stanovení podmínek ovšem "krotí"  §735 ZOK, který pouze umožňuje omezit nebo vyloučit členství právnické osoby, víc možností ZOK nedává. Pokud stanovy konkrétního družstva vylučují členství někoho dalšího nebo podmiňují členství podmínkami neuvedenými v zákoně, jsou pravděpodobně v tomto bodě neplatné. Bytových družstev je mnoho a přístup k administrativě družstva často amatérský (opisování stanov od sousedního vchodu, lidová tvořivost apod.), mnohde tedy určitě stanovy nejsou a nikdy nebyly v souladu se zákonem. Protože setrvačnost je mocná a jeden zájemce proti družstvu nic nezmůže, doporučuji i ze své praxe v případě zájmu o koupi družstevního bytu prostudovat stanovy, seznámit se s omezeními (členství, podnájem třetí osobě apod.) a pokud se mi něco nelíbí, nekupovat!!!

Autorko, máte v tom trochu hokej. Bytové družstvo není soubor vlastníků (na rozdíl od SVJ). Jsou to jen členové družstva s právem nájmu ke konkrétnímu bytu a s odpovídajícím finančním členským podílem. Byt jako nemovitost družstevník nevlastní. Družstvo, jako právnická osoba vlastní celý bytový dům (nebo několik) a je to tak i zapsáno v katastru nemovitostí. Z toho všeho plyne jednodušší rozhodování o běžných věcech. Vše pak víc závisí na poctivosti představenstva. Co se týká členství v družstvu, u nás máme ve stanovách toto:

"Za člena družstva může být přijat občan České republiky, který skýtá záruku řádného plnění členských povinností. Za člena družstva může být přijat i cizí státní příslušník, který má v České republice přiděleno rodné číslo."

rozčílená autorka článku nechápe, že předmětem prodeje u družstevního bytu je družstevní podíl. Ten podíl prodává stávající družstevník. Pokud mu tento převod družstvo zamítne, pak je to zásah do družstevních práv prodávajícího. Jinými slovy družstvo diktuje družstevníkovi komu smí družstevní podíl prodat. Je to tedy omezení spoluvlastnického podílu, a to by se nelíbilo ani mě.

Každé družstvo schvaluje převody družstevních podílů, ale ještě jsem nezažil, že by tento převod neschválilo z důvodu etnického či rasového původu kupujícího. Družstvo většinou jen hlídá, aby se družstevníkem nestala právnická osoba, nebo cizinec, který nemá v Česku trvalý pobyt. V těchto případech ale nejde o strach z etnika, ale o čistě pragmatický postup, aby bylo jasné, komu a kam posílat složenky a pozvánky na schůzi družstva.