Sháním boty na léto, zn. lodě!

Líbí se mi Gladiátorky. Ne ženské protějšky gladiátorů, ale sandály. Ale jak to vypadá, tak si na ně můžu nechat zajít chuť.

Včera, jako každý čtvrtek, bylo v ženevských obchodech otevřeno výjimečně do 9 hodin večer. Šla jsem se podívat po sandálkách a řekla jsem si, že pro jednou dám Baťovi šanci. Přeci jenom inzerovali, že mají „Gladiátorky" od čtyřiceti franků. Asi je museli někam schovat... nejen, že jsem v té ceně žádné nenašla, ale opět se opakovala tisíckrát obehraná scénka s prodavačkou obuvi.

Je jedno, zda si jdu koupit boty v Praze, v Londýně nebo v Ženevě- pokaždé se mě prodavačka snaží přemluvit, že nemůžu mít velikost 42. Asi je mate, že nejsem tlustá ani vysoká. Řekla jsem jí, že vím, jakou mám velikost bot a požádala ji, aby mi vybrané boty přinesla v dané velikosti....vrátila se se čtyřicítkou- prý že mi určitě bude. Nejen, že mi nebyla, ale přitáhlo to pozornost ostatních prodavaček, které začaly zkoumat má chodidla...

Opravdu, nejradši bych někoho poslala, aby mi je koupil sám. Polemika s prodavačkami mě unavuje. Nakonec mi udělali radost v Globusu, kde prodávali džíny se 70% slevou. A ještě mi padla menší velikost, než před šesti měsíci. Což mě potěšilo, protože od té doby, co nedržím diety, ale jím jen to, co moje tělo chce, nemám s váhou problémy. Dokonce jsem někde četla, že držení diet vede ve své podstatě k přibírání na váze. 

Jen ty sandály mě trápí...no, netrápí, to je silné slovo. Nakonec je stejně někde seženu, jen to bude chvíli trvat. Podle táty si mám zajít do místní nautické společnosti a koupit si na ty moje nohy lodě.

Tak nevím...