Kde končí solidarita a začíná pozitivní diskriminace?

Mé předchozí články o progresivní dani a o dani pro bohaté vyvolaly mezi diskutujícími velkou vlnu nesouhlasných reakcí. Převažujícím argumentem v diskuzi mezi příznivci těchto daní, je tvrzení, že úspěšnější lidé musí být solidární se zbytkem společnosti. Nic proti tomu nemám, snad bych jen vyměnil slovo "musí".

Tedy, pokud se všichni shodneme na názoru, že jedinci ve společnosti by měli být v případě setrvání v této společnosti solidární se zbytkem, vyvstane nová otázka. Nakolik by měli být solidární?

Pro výklad významu slova solidarita použiji slovník cizích slov: "SOLIDARITA - soudržnost, vzájemná podpora, pospolitost, svornost".

Zřejmě až sem, není nikdo, kdo by něčemu nerozuměl. Dále to už nebude tak jednoznačné. Totiž jakou míru solidarity je společnost po jedinci oprávněna požadovat? (zde laskavě prosím čtenáře o shovívavost s termíny "oprávněna" a "spravedlivá").

1/ daň absolutní (z hlavy) - jediná skutečně rovná daň, kdy každý zaplatí ve stejné výši. V této chvíli tedy nemajetný odvede stejnou částku na dani jako člověk majetný, čímž jsou ke zbytku společnosti oba dva stejně solidární.

2/ daň tzv. rovná - která je rovná snad jen nerozdílnou výší procentní, avšak v absolutní hodnotě roste společně se zdaněným příjmem. V této chvíli tedy nemajetný odvede menší částku na dani než člověk majetný. Ke zbytku společnosti je majetný více solidární, neboť do společné kasy odvádí větší část svého příjmu.

3/ daň progresivní - kdy procenta daně narůstají s výší příjmu. V této chvíli odvádí na dani majetný člověk mnohem více než člověk nemajetný. Jeho solidarita je tak prokazatelně mnohem větší.

4/ daň progresivní + daň pro bohaté - procenta daně stoupají s příjmem a navíc za každý příjem nad hranici sta tisíc (údajného bohatství) je odvedeno dalších 7%. V této chvíli je částka daně i solidarita na nejvyšším stupni.

Nicméně nenechme se mýlit, že tímto solidarita nemajetných i majetných se zbytkem společnosti skončila. Ve většině případů platí všichni další daně jako je daň spotřební, DPH, daň z nemovitosti, i nesmírně hloupá, a v této chvíli zrušená, daň dědická. Pochopitelně tyto daně platí majetní také ve větší výši, neboť jejich příjmy jim umožňují pořízení více zboží zatížených těmito daněmi. 

Nevím jak Vám, ale mně tato daňová zátěž připadá dost vysoká i pro méně majetné. Ovšem otázka pro diskuzi je: kolik opravdu mají majetní zbytku společnosti zaplatit z výsledků své práce, aby byli dostatečně solidární? Je vrcholem solidarity, když majetný odevzdá společnosti všechen svůj příjem a majetek? Je to ještě solidarita? Nebo už je to pozitivní diskriminace, znárodnění, vyvlastnění, konfiskace? A kdo určí kolik to bude? Bude to stejné jako se stanovením hranice bohatství? A pokud je tato otázka tím, co odděluje pravici od levice, pak se vás ptám: Kde je střed?

 Jestli  někoho obtěžují či pohoršují mé články o tomto tématu, pak mu jednoduše navrhuji, aby mé příspěvky nečetl. Začal jsem psát blog proto, abych se s čtenáři mohl podělit o své pohledy na věc a získal v diskuzi vaše názory a odpovědi na mé otázky, za které vám děkuji.