Co spojuje současnou koalici? Populismus. Populismus vládnoucích stran se stal průsečíkem jejich volebních programů. Populismus postupně nahradil politiku, populismus nahradil odpovědnost nad vývojem Českého hospodářství. Těžece vydobyté společenské a hodpodářské hodnoty se vytrácejí. Populismus nás vrací o dvacet pět let zpět.
Vládní program současné vlády = populismu
Babišovo ANO se hlásí k pravici, ČSSD je etablovanou stranou na levici, KDU-ČSL sama sebe zařazuje ke středu politického spektra. Co spojuje strany reprezentující celé politické spektrum od standardní levice až po pravic? Po více než roce vládnutí známe odpověď. Je to populismus.
Jaký je rozdíl mezi velkou koalicí před více než 15 lety a současnou vládou? Současná koalice Populismu je nebezpečnější. Velká koalice byla špatné řešení, byla podhoubím pro vznik politického podnikání, pro klientelismus, smazal se rozdíl mezi lobbisty a politickými kmotry.
Současná vláda Populismu bude mít ještě hlubší dopad. Zcela se vytratila hospodářská, právní a politická věcnost. Politický program, politické a hospodářské debaty neřídí politici, ale PR manažeři. Marketingový manažeři připravují vládním úředníkům co, kdy, komu a jak sdělit. Jak na sebe strhnout pozornost. Ve společnosti tak opět současná vláda podporuje nebezpečné společenské jevy, jako jsou rovnostářství, povrchnost, lhostejnost, závist a další.
Vyšší platy pro státní zaměstnance
Již několik let od všech vlád veřejnost při tvorbě rozpočtu slyší: rozpočet nemůže být vyrovnaný, nemůže být podporující investice, nemůže podporovat vědu a vzdělání atd. A důvod: protože jsou příliš vysoké mandatorní výdaje (výdaje, které jsou definovány dlouhodobě a nelze je měnit krátkodobě). Minulé vládě se podařilo poměr mandatorních výdajů snížit. Této vládě se úspěšně daří mandatorní výdaje zvyšovat ještě nad původní úroveň. To je zvyšování platů státních úředníků, to je nový zákon o Státní službě, to jsou jistoty pro zaměstnance. Sociální dávky nejlépe pro všechny. Ve skutečnosti jde o levicový populismus podpořený pravicovým ANO.
Zrušení zdravotnických poplatků
Všichni si už na zdravotnické poplatky zvykli. Byly jistým příjmem pro nemocnice. Byly určitým regulátorem. Dokonce i z levicových lavic několikrát zaznělo, že by se nemusely poplatky rušit. Co na plat. Levicový populismus opět zvítězil. A aby ANO alespoň něco vytěžilo pro své voliče, tak sice zrušení poplatků schválila, ale pan Babiš s tím nesouhlasil.
Vrchol populismu = jednání o platech zákonodárců
Všichni by si chtěli přidat, ale jak to udělat, když populismus vítězí. K dohodě došlo, světe div se, i s opozicí. Dohoda však platila jen do té doby, než se probudili Ti nejvyšší – vládní lídři. Premiér se vrátil do vlasti a slavnostně oznámil, že dohoda o platech je nemorální a trval na růstu 3%, tak jako všechen státní lid. Předseda ANO byl ještě lidovější, zvýšil by platy poslanců pouze o 1 procento. A lidovci? Ti by pro jistotu plat nezvyšovali vůbec. Nakonec něco parlament schválil. Jaký to je nárůst je v podstatě úplně jedno. Nikdo totiž ani nezná celkové příjmy (součet všech platů, náhrad příplatků atd) jednotlivých poslanců. A je mi úplně jedno kolik to je, není mi však jedno, že za ty příjmy vymýšlí populistické nesmysly na úkor hospodářské a politické stability.
Vrchol všeho byl, když pan Babiš v TV vysvětloval jaký je premiér podrazák a populista.
Toto je obrázek naší současné politické kultury.
Populisté, a co dál?
Bojím se, že v hlavách současných levicových populistů, za podpory socialistické Evropské unie a „pravicově smýšlejícího všeho schopného“ ANO se rodí skvělý projekt. Stačí zaměstnat na Úřad vlády nebo na Úřad práce všechny nezaměstnané a dát jim průměrný plat, který bude hrazen z dotací EU. Všichni budou spokojeni. Budou se čerpat dotace z EU, nezaměstnanost bude nulová, nezaměstnaní budou stále doma a nebudou nic dělat, ani nebudou muset přemýšlet jak čerpat sociální dávky. Není to geniální? Je. Už jednou jsme to měli a trvalo to více 40 let. Jmenovalo se to komunismus a dotace nebyly z EU, ale ze státních podniků.
Zvyšování sociálních jistot, platů a celé životní úrovně jedince (voliče současné vlády) na úkor svého souseda je nebezpečné. Stavět sousedy (společenské třídy) proti sobě vytváří podhoubí pro daleko větší nebezpečí než je v demokracii, možná i špatně fungující.
