Sobotkova vláda schválila Fiskální pakt, který však bude pro ČR účinný až po vstupu do eurozóny. Je to snad první krok k přijetí odpovědnosti za finanční stabilitu veřejného sektoru? Ne, jedná se pouze o vzkaz do Evropského parlamentu a o vzkaz pro vlastní voliče.
Zná někdo z politiků pojem „finanční stabilita“?
Co znamenají pojmy finanční stabilita, míra zadlužení, růst zadlužení, absolutní výše zadlužení a podobně? Kdo je zná? Odpověď je jednoduchá. Každá zodpovědná rodina, každý živnostník, každý podnikatel, každá obec, každá politická strana, vláda, parlament. Všichni.
Kdo zná pojem: povinnost splácet své dluhy? Rovněž všichni.
A co se stane, když někdo své dluhy nesplácí a stále je navyšuje? Občan, živnostník, podnikatel, obec – všichni zkrachují a přijdou o svůj majetek.
A politici? Nepřijdou o nic. Naopak, i nadále slibují blahobyt na dluh pro každého. Čím více slibují, tím vládnou déle, tím se mají lépe, tím více...............?
Vládní odpovědnost za finanční stabilitu nebo předvolební sliby (úplatky)?
Mít vládní odpovědnost za finanční stabilitu a současně plnit předvolební úplatky nejde! Před volbami se neslibuje to, na co jsou peníze, ale to, čím si koupím voliče. Bez ohledu na to, co to bude stát a kde se na to vezmou finance. A čím více se slibuje, tím více se zadlužuje.
Když roste dluh v době hospodářského poklesu, v době nutných investic, dá se to pochopit. Každá rodina, každý podnikatel pracuje s půjčkami, s úvěry. Úvěr a půjčka nejsou neslušná slova. Naopak, pomáhají mladým rodinám k zajištění vlastního bydlení. Pomáhají živnostníkům a podnikatelům k rozvoji jejich pracovních a podnikatelských aktivit.
Státní dluh se však zvyšuje i v době hospodářského růstu! Současná vláda očekává na letošní rok růst HDP o 2%, na rok 2015 je očekávání ještě příznivější. Se splácením státního dluhu, či alespoň s vyrovnaným rozpočtem, se však nepočítá. Naopak, schodek státního rozpočtu je každý rok neustále ve výši cca 100 miliard Kč.
A kdy se začne splácet? Na to nám žádný politik dosud odpověď nedal.
Fiskální pakt = vládní alibi před voliči.
Schválení Fiskálního paktu je vzkaz pro EU a pro vlastní voliče. Nic víc. A o to je nebezpečnější.
Vzkaz pro EU zní: „Jsme s Vámi na věčné časy, ať se děje cokoliv.“
Vzkaz pro vlastní voliče je taky jednoznačný: „Vše je v pořádku, každý stát a celá EU je předlužená, tak proč ne my. Když bude třeba, tak nám někdo pomůže, jako Řecku a dalším státům eurozóny.“
Oba vzkazy jsou nebezpečné a s oběma má naše země své zkušenosti.
Již jednou se hlásalo heslo „s Vámi na věčné časy“. Jenom místo EU, tam byl Sovětský svaz.
Bojme se měnové reformy
A co nás čeká při stále se zvyšujícím zadlužení české ekonomiky? Jednorázová devalvace. I s tou máme své zkušenosti. Měnová reforma v červnu 1953 sice řešila „záchranu socialismu“ a naprostý nedostatek veškerého zboží, zejména potravin. Avšak stejně jako tehdy, by mělo toto řešení neblahý důsledek. Ze dne na den by sice došlo ke smazání státního dluhu, ale za trpkou cenu naprostého znehodnocení úspor a nabytého majetku.
Každý politik toto řešení zná. Nikdo ho však veřejně a nahlas neřekne! Každý jenom doufá a věří, že za jeho vlády to nebude, že to ještě chvilku vydrží.
Nenechme se již dál uplácet! Unií ani politiky
Jak se dostat ven ze začarovaného kruhu neustálého zadlužování? Cesta je jediná. Nenechat se již dále uplácet. Nenechat se uplácet Evropskou unií a jejími dotacemi. Nenechat se uplácet politiky. Evropské dotace je nutné používat výhradně na snižování státního dluhu. Zmizely by problémy s čerpáním dotací, snížila by se korupce, nebylo by za co lobbovat, snížily by se náklady na dluhovou službu.
Volme a vybírejme si pouze takové politické strany, které nebudou slibovat předvolební úplatky, ale prokáži svoji finanční gramotnost a zodpovědnost.
