Tak jako ve sportu jsou všechny přestupy sportovců motivovány různými impulsy, tak úplně stejně tomu je i u přestupů politiků z jedné politické strany do jiné. U politiků se však tomu říká přeběhlík a občas se ten motiv pojmenuje jako úplatek.
Sportovní přestup versus politické přeběhlictví
Sportovní přestup bývá přesně definován. Hráč zde je jako zboží, které si kluby prodají za předem stanovenou cenu, která je „účetně“ dohledatelná. Součástí smlouvy je rovněž definovaná odměna (plat) pro hráče. Občas veřejnost remcá, ceny se zdají být velké, platy nepřiměřeně vysoké, ale to je vše. Motivy zde jsou zcela jasné: všechny strany chtějí vydělat.
Politické přestupy se všeobecně nazývají přeběhlictvím. Rovněž se jedná o přestup z jednoho klubu do druhého, jenom ty kluby nejsou sportovní, ale jsou to politické strany a různá politická uskupení. Ten zásadní rozdíl je v tom, že se nikdo nikdy nedozví odpovědi na základní otázky jako u sportovních přestupů. Kolik a kdo zaplatil za přestup? Jak byl odměněn přestupující politik? Jaký byl motiv přestupu? Jelikož veřejnost nedostává žádné informace, tak se ptá. Ptá se stále hlasitěji a hlasitěji. Čím více politických přestupů, tím hlasitější jsou otázky veřejnosti.
Různé motivy přeběhlíků
Motiv první: ztráta politikovy identity. Politik zcela zapomene na to, co je základem jeho domovské politické strany a zvítězí u něj touha po moci, která je větší než jeho politická ukotvenost. Tento motiv je zřejmý u politiků, kteří neuspěli ve své mateřské straně, ale ucítili možnost uplatnit se v jiném politickém uskupení (jiné politické straně). Dost možná jim byla dána nabídka na přestup. Nevadí, že to je politické strana s naprosto odlišnými názory. Jeden případ za všechny. Přestup Jiřího Pospíšila z euroskeptické ODS do proevropské TOP 09. Z historie je známo mnoho případů z opozičních stran do koaličních a naopak. Jaké jsou zde motivy? Nikdo neví, ale vždy budou právem budit podezření.
Motiv druhý: politická šikana, neslučitelnost osobnostních hodnot s politickými praktikami. Jsou jedinci, kteří zůstanou věrni politickým názorům své strany a přesto musí odejít ke konkurenci nebo úplně ze systému politických stran. Většinou jde o jedince, kteří mají silný, konzistentní politický názor a k tomu mají i své morální zásady. Neumí však nebo ani nechtějí politikařit uvnitř své strany. Tyto osobnosti se stanou nepohodlní a po sléze jsou vyobcovány nebo se stanou předmětem politické šikany. Byť se zde jedná o zcela jednoznačný motiv, tak veřejnosti zůstane stejně zamlčen. Politická strana vždy takovéhoto jedince onálepkuje přeběhlíkem. Tyto případy jsou typické zejména pro regionální a oblastní politiku. Jsou to případy, kdy místní, oblastní, či regionální politici nemají sílu a ani možnosti „bojovat“ proti mediálním možnostem politických stran. Ve skutečnosti se může jednat ne o přeběhlictví, ale o vysvobození.
Novodobé strany a sdružení = novodobé nákupy přeběhlíků
Se vznikem zcela nových politických subjektů vznikl rovněž zcela nový motiv politických přeběhlíků. Jedná se o motiv, který slučuje první dva motivy. Motivem je na straně jedné touha po moci a na straně druhé touha po veřejném životě. Tento motiv se podobá nejvíce sportovním přestupům. Známe kupující: jedinci, kteří zakládají politický subjekt s cílem získat politický a hospodářský vliv bez ohledu na politický názor. Známe nakupované zboží (politiky), kteří touží po veřejném životě. Neznáme však jejich cenu. Věřme alespoň tomu, že ti politici, kteří se dali koupit a vedl je k tomu ten druhý motiv jsou dražší, něž Ti s motivem prvním.
A co na to veřejnost?
Jako vždy bude bezradná. Nezná cenu, ani motiv. Všichni přeběhlíci budou hozeni do jednoho neprůhledného politického pytle. Veřejnost nemá šanci rozpoznat ty pravé motivy přeběhlíků. Šance rozpoznat přeběhlíka od přeběhlíka není pro veřejnost snadná. Nejjednodušší a nejdůležitější asi bude rozpoznat, zda ten který politik je schopen se uživit i mimo politiku, či nikoliv. Zda je za každým z nich vidět, nějaký konkretní úspěch nebo neúspěch z předchozí soukromé nebo veřejné činnosti. Nebo zda jde jen o politika – slibotechnu všeho a všem. Výsledek je vždy znám až u voleb. Uvidíme jaké přestupy nás ještě čekají a jak budou úspěšné. Úspěch, či neúspěch se ukáže v komunálních volbách již na podzim.
