Už sedm let, od každé nově nastupující vlády, slýcháme to samé: "Zlepšíme pomalé čerpání evropských dotací, díky nim snížíme nezaměstnanost, zvýší se růst HDP, zlepší se infrastruktura". Výsledek? Nevyčerpaných více než 200 miliard Kč (neoficiální zdroje blízké vládě uvádí až 250 miliard nedočerpaných dotací v tomto programovém období).
Stále stejná písnička a jeden nový „lék“
Další vláda, stejné sliby, stejná praxe. Každá nastupující vláda obviňuje tu předchozí ze špatného čerpání dotací z EU. Následuje výměna úředníků, kteří jsou za čerpání odpovědní, přenastaví se priority, spustí se nové dotační výzvy a udělá se mediální humbuk. Vždy je to stejné.
Ne však docela. Se současnou vládou přibyl ke stejným argumentům jeden nový lék. Aby se zrychlilo čerpání evropských dotací, přicházejí na ministerstva noví úředníci. Dle dosud známých oficiálních zdrojů pracovalo na čerpání dotací 6,5 tisíce úředníků. Nyní to číslo bude daleko vyšší.
Proškolíme se k absurditám
Přijmou se další úředníci, přenastaví se penězovody, slíbí se nové a někdy i staré priority a vyhlásí se nové dotační výzvy. Veřejnost bude dále nepřetržitě přesvědčována, že díky čerpání dotací dojde ke snížení nezaměstnanosti, že se začnou stavět dálnice, zvýší se růst HDP a všichni se budeme mít lépe.
Všichni nezaměstnaní se přeškolí a začnou pracovat. Vyškolí se noví a noví školitelé, kteří budou školit nezaměstnané zedníky na sociální pracovníky apod. Z dotací se zaplatí noví projektoví manažeři, kteří za milion nákladů vymyslí pravidla, jak rozdělit dotace za 100 tisíc korun a další absurdity.
Kde se ztratila efektivita?
Skutečnou hodnotu čerpání dotací nikdo raději nezkoumá. Nejde vůbec o to, kolik je vyčerpáno! Ale o to, jaká je efektivita čerpaných peněz. Měli bychom se zamyslet nad tím, kolik se jich poztrácelo cestou do Bruselu a zpět. Kolik peněz se „projedlo“, dalo na zcela zbytečné měkké projekty. Kolik zcela zbytečných pomníků se postavilo? A kolik opravdu smysluplných a potřebných staveb se v porovnání s touto marnotratností vybudovalo? S ohledem na to, zda jejich hodnota odpovídá alespoň celkově vynaloženým zdrojům z vlastních rozpočtů.
Politiky a zájmové skupiny odpovědi na uvedené otázky nezajímají. Naopak, jejich zájmem je, aby se nikdy nedaly zodpovědět.
Jaká je ve skutečnosti efektivita zkonzumovaných dotačních prostředků - zde je prostor pro vysoké školy a opravdu nezávislé a dotace nečerpající ekonomy. Měla by se začít ptát veřejnost. Měla by se zajímat média.
Hodnotový systém je naruby
Vyčíslit se však nedá ta vůbec nejvyšší ztráta. Evropské dotace totiž zcela zdeformovaly žebříček společenských a hospodářských hodnot. I děti ve školách se ptají svých učitelů a ředitelů, zda čerpají dotace z EU pro školy. Nezajímají se o úroveň škol, ale ptají se zda, školy umí čerpat dotace.
V mediích, tištěných i elektronických, se nedozvíme, kde je úspěšný starosta, kde se podařilo realizovat úspěšné projekty z vlastních zdrojů, či zdrojů privátních. Vždy, se však dozvíme informace, kdo a jak čerpá dotace z EU.
Měřítkem pro úspěch, či neúspěch se stává míra získaných dotací. Media vydávají žebříček „úspěšných“ měst a obcí v čerpání dotací. Nikdo se již však neptá na jejich skutečnou efektivitu.
Jak dotace z EU využít? Stačí vzít rozum do hrsti!
Hrozbou pro celou Evropskou unii je její míra zadlužení. Řešení, nejen pro ČR, ale i pro další státy EU, je v užití dotací.
Jde o řešení politické a efektivní. Znamená však dobrovolně se vzdát získávání vlivu prostřednictvím evropských dotací. U veškerých, dosud nevyčerpaných a neschválených dotačních finančních prostředků z EU se musí změnit jejich určení. Užití všech dosud nevyčerpaných dotačních prostředků z EU a celou kvotu pro další plánovací období 2014 – 2020, určit výhradně na úhradu státního dluhu. Vše dle principu řádného hospodáře "každý získaný dar (dotaci) použít na snížení zadlužení evropských zemí".
Jednoduchost čerpání zajistí 100 % efektivitu dotačních prostředků. Vše uhlídá jeden úředník v každé členské zemi EU. Sníží se dluhová služba, sníží se prostor pro korupci, nebudou se stavět různé dotační pomníky. Celá Evropa se vrátí k původním společenským hodnotám.
Fetiš, zvaný dotace z EU nefunguje. Stát a samospráva se snaží čerpat dotace, ne proto, že to přinese nějaký efekt, ale proto, že to je známka úspěchu. Opak je pravdou, jenom si to nechceme přiznat.
I každý školák bude vědět, že úroveň školy se nepozná podle toho, jak je schopna čerpat dotace, ale podle toho, jak se dokážou realizovat její absolventi.
Jenom politici, media, zájmové skupiny navázané na čerpání evropských dotací budou i nadále vzhlížet a čekat na zázrak – budou sledovat jak nám dotace likvidují hodnotový žebříček. Budou nám vštěpovat heslo: „lepší je umět čerpat dotace, než se o svoji budoucnost postarat sám“.
