Zlá sousedka

Není příjemné, když bydlíte vedle někoho, kdo v domě vyvolává sváry. Jak si s obtížnou sousedkou poradit?

Motto "Kdo skrývá nenávist za zrádné rty, i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka,  10.18)

Moje sousedka. Babice, která měla tendenci pouštět o víkendu velmi hlasitě rádio od časného rána. Jsem sice ranní ptáče, ale slyším-li hlasitou hudbu, nedělá mi to dobře na duši. Vím, že když někomu na jeho naschvály odpovím rozčilením, je to voda na jeho mlýn. Proto jsem babici od vedle ignorovala a ona časem ustala. Mně pokoj dala, aby svou zlovolnou zášť přesunula na sousedy, bydlící pod ní. A jim také začala vytvářet nepříjemnosti v noci. Pravidelně kolem druhé hodiny ranní vzala nějaký kovový předmět a tloukla jím do podlahy. Oni se samozřejmě probudili a rozrušením do rána nemohli spát. A tak se to dělo každou noc. Sousedé nevyspalí, unavení, nevěděli si se zlou stařenou rady. Je smutné, že v takových situacích se nenajdou lidé, kteří by vám pomohli. Každý raději dělá, že nic nevidí, nic neslyší. Nakonec se jim podařilo odchytnout syna této problematické nájemnice a řekli mu, co všechno jeho matka v domě způsobuje. Kdyby bylo jen u hluku. Ona rovněž dokáže verbálně napadat, člověk by řekl, žena ve věku přes sedmdesát, vulgarismy jsou takové cizí. Ale opak je pravdou. Ono je toho víc, čím tato seniorka znepříjemňuje život svému okolí.

Syn si vyslechl všechny výtky na adresu své matky a dal jí co proto. Řekl jí, že kdyby se to mělo opakovat, ukončí s ní jakýkoli kontakt. Sousedům pak dal svůj telefonní kontakt s tím, kdyby se opět něco dělo, ať jej neprodleně volají.

Ve stáří všechny negativní vlastnosti u člověka vycházejí stále více na povrch. A moje sousedka je toho příkladem. Když o ní lidé říkají, že dřív taková nebyla, nevěřím. Myslím si, že taková musela být i zamlada, třeba to jen dokázala více skrývat. Je smutné, že někdo prožívá uspokojení z toho, že škodí svému okolí, že těžko hledá jinou radost, jiné životní naplnění. Takový člověk je v podstatě velmi nešťastný, jen si to nechce a mnohdy ani neumí uvědomit. Můj lék na všechny neduhy je aktivita. Člověk by měl stále něco dělat, aby nedal průduch negativním myšlenkám. Aby měl v sobě uklizený dům, kde je vše na svém místě a kde není místo na nepořádek. Takový člověk pak nemá myšlenky na to, aby vytvářel ve svém okolí problémy.