Žít single?

Žit single nebo v páru? Toť otázka věru shakespearovská. Co je lepší? Obé má své výhody i nevýhody. Vztahy mezi ženou a mužem. Kdo z nich bývá ve vztahu ve větší výhodě?

Svou profesní kariéru jsem začínala na gymnáziu, tehdy jsem byla šťastně provdaná za akademického malíře. Jedním z mých kolegů byl i jazykář Zdeněk, tenkrát mu mohlo být cca padesát a on byl na rozdíl ode mě rozvedený. Žil sám. V manželství se mu narodili dva synové, jeden z nich zemřel ještě jako malý na mozkový nádor, s druhým synem jeho manželka po rozvodu utekla do Kanady. Zdeněk zůstal sám jako kůl v plotě, přitom to byl velmi vzdělaný a atraktivní muž. V té době jsem nedokázala pochopit, jak může žít sám, jaké to musí být smutné trávit třeba Vánoce či jiné svátky sám. Nevím, zda byl v nějakem kontaktu se synem. Zdeněk nakonec zemřel na „eldéence“, pohřeb mu připravilo gymnázium, syn z Kanady nepřijel...

Má životní situace se změnila. S manželem jsme se rozvedli, zůstala jsem sama s malým synem. Velmi mě to zasáhlo, ale zvládnout se to dalo. Dnes už je syn dospělý a já žiji single, začínám se podobat Zdeňkovu životnímu stylu a začínám mu rozumět. Mám možnost srovnání, co je lepší. Zda žít v páru či single. Je-li člověk mladý, myslím si, že by měl žít v manželství a mít děti. Určitě ženám nedoporučuji, aby se mateřství bránily či pořizovaly si děti s vícero partnery viz Agáta Hanychová. Měly by zůstat u jednoho „výrobce“, aby zamezily logistickým stresům při předávání dětí.

Do takových čtyřiceti let jsou muži oproti ženám v převaze, ve velké výhodě. Mohou si budovat svou kariéru. Ve věku padesáti let byly ženy dříve považovány za nepoužitelný postmenopauzální materiál, který se jedině hodil do stupidních sitcom. Dnes je tomu jinak. Ženy padesátnice mají odrostlé děti, vybudovanou kariéru a mohou se cele zaměřit jen na sebe a vypadat dobře. Mohou žít single a zvládají to, mohou si najít i mladší milence, neb někteří mladí muži uvítají ženu, která neprahne po mateřství či penězích. Jakmile se dovrší šedesátka, je patrné, že ženy začínají mít stále větší převahu nad muži. Lépe se o sebe postarají, mohou mít na rozdíl od mužů naplněný sex, netrápí je nedostatek erekce, což některé muže postihuje. V sedmdesáti mají ženy nad mužem jednoznačně navrch, pořád o sebe hezky dbají, mohou sexovat, dobře vaří, starají se o rodinný krb, neb vytvářet domov je ženám do kolébky po staletí dáno...

Protože jssem toho v životě hodně prožila, žít single mi teď vyhovuje. Miluji svobodu a nezávislost, samotu neberu jako nepřítele, stala se z ní moje věrná přítelkyně, která mě nezraňuje. Mám velmi hezký domov, pečuji o sobe, cestuji sama. A to se mi velmi líbí, protože být sama na cestách mě posiluje psychicky i fyzicky. Umím dobře vařit a strašně ráda peču. Na Vánoce napeču kila cukroví a to vše rozdávám svým přátelům. Mám dostatek sociálních kontaktů, nesedím doma zavřená u počítače, opravdu velmi nesnáším virtuální realitu, mám ráda skutečný život, i když single. Po letech již svého bývalého kolegu Zdeňka naprosto chápu.

Žít single není pro zbabělce a závisláky. Mnoho lidí se bojí opustit vztah, protože se bojí zůstat sami. Stanou se na svém partneru/partnerce závislí a to není dobře. Je dobře porozumět sám sobě, umět si stanovit, co mi přináší radost, co mě naplňuje. Život s někým, kdo nás nemiluje, je zbytečné plýtvání časem. A čas je v životě to nejdražší, co máme...