Vzteklí frackové

Motto "Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 10.1)

Některé matky si neuvědomují, že přílišnou láskou své dítě nesmírně poškozují. Když nedokáží nastavit určité mantinely, které nedovolí dítěti překročit.

Málokdo si uvědomuje, že první tři roky života jsou ve výchově dítěte právě ty nejdůležitější. Formuje se v nich výrazně osobnost. Každé mládě je k zulíbání. Platí i o dětech. Rozplýváme se nad prvním úsměvem, prvním zoubkem, prvními krůčky. Na tom by nebylo nic špatného. Ale co může navždy poškodit našeho potomka, je fakt, kdy mu ustupujeme. Kdy jej necháme, aby nás začal ovládat.

Uvedu příklad. Roční chlapec, jehož matka stále kojí. Odmalička spí s rodiči, což už je od samého začátku velmi špatně. Navykl si na usínání s matkou, která mu otročí stále více. Kdykoli se mu chce během dne spát, matka s ním musí spát též. A nesmí se ani pohnout, jinak její dítko spustí takový ryk, který je doslova obtěžující. Navíc si tento malý tyran neustále vyžaduje matčin prs. Kdykoli a kdekoli. I když se mu matka snažila dát odstříkané mléko v lahvi, toto její syn vztekle odmítá a ona se raději dále podvoluje jen za cenu toho, aby nespustil pláč, jímž je zvyklý si vše vynutit. Role matky se mění v roli otrokyně, otrokářem se stalo dítě, které v rodině diktuje podmínky. A že to s ním poroste, si může být jeden víc než jistý.

Nebo scéna v obchodě. Jdete si koupit boty, tam se setkáte s babičkou a jejím malým vnukem. Chlapci může být něco okolo tří let. Válí se po zemi a ječí, dává zlostně najevo, že si žádné boty zkoušet nebude. Prodavačka útrpně přihlíží, malý zlosyn kolem sebe kope a hází vším, co se mu dostane do ruky. Babička si očividně neví rady, co s malým tyranem dělat, snaží se jej omlouvat tím, že si nerad zkouší něco nového.

Rodiče, kteří neustále svému dítěti ustupují, si neuvědomují, jak nesmírně jej poškozují. A toto by mělo platit v prvních třech letech dítěte. Jestliže dítěti dovolíme, aby nás začalo ovládat, pak jsme mu dali do života to nejhorší. Vychovali jsme vzteklého fracka, který si bude vždy myslet, že musí být jen po jeho. A to je velmi špatně. Nebo snad ne?