Vydíratelný premiér

Motto "Kdo zachovává přikázání, střeží svůj život, zemře, kdo jeho cestami zhrdá." ((Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 19.16)

Andreji Babišovi není co závidět. Někdo by mohl říci, že tento člověk má úplně vše. Peníze, rodinu, ale upřímně řečeno, kdo by chtěl být v jeho kůži. Možná si zahrával s ohněm tak dlouho, že je dnes v situaci, kdy se ocitl na hranici, v níž mu hoří úplně vše. Je to patrné, kdykoli se objeví ve sdělovacích prostředcích. Jestli se někdo posmíval Bohuslavu Sobotkovi za jeho slabost, pak současný premiér si vede více slabošsky než jeho předchůdce. Stal se vydíratelným. Strčil hlavu do oprátky našeho pana prezidenta. Pan Babiš byl zřejmě velmi bláhový, když se domníval, že tandem Zeman - Babiš bude fungovat. Že si budou oba pánové rovni. Jednak nedomyslel, že vztah založený na kalkulu nikdy není dobrým vztahem. Rovněž mu nedocházelo, že by se měl řídit moudrostí slov českého rčení o dvou kohoutech na smetišti. Tam je místo jen pro jednoho. Jedině naše hlava státu nachází velké zalíbení na smetišti. A aby se měla dělit s někým jiným, je naprosto nepřijatelné. Nicméně Andrej Babiš na smetiště vstoupil, pln naděje, že dva kohouti se mohou snést. Vstoupil do vztahu, v němž bylo od prvního okamžiku zjevné, kdo bude hrát první housle a kdo se se zlou potáže. Přílišná ctižádostivost, snad i nenasytnost a chamtivost se zdají být hnací pákou v životě Andreje Babiše, proto se uvolil pro vztah se současným prezidentem. Jenže se přepočítal. Nečekal, že Miloš Zeman i přes ubývající zdraví se ukáže být silnějším predátorem, před nímž bude náš premiér muset hrbit hřbet.

Kdyby měl pan Babiš svědomí čisté, dokázal by si poradit s takovým predátorem, jakým je Miloš Zeman. Jenže tomu tak není. Nabízí se hypotéza, že prezident drží ochrannou ruku v případě trestního stíhání Andreje Babiše, proto jej jmenoval premiérem, ale vybírá si svou daň. Třeba tím, že prosazuje svou vůli bez ohledu na to, že žijeme v parlamentní demokracii. Z Andreje Babiše se stává ten, kdo musí poslechnout. Vztah Babiš - Zeman není bez plátce. A ten, kdo vypadá, že platí, je Andrej Babiš. Kdyby se jednalo jen o vztah dvou rivalů, mohli bychom nad tím mávnout rukou. Jenže v sázce je Česká republika, naše Ústava, naše pověst v zahraničí. To, jak si naši Ústavu vykládá Miloš Zeman, je předmětem diskusí. Mnozí občané si kladou otázku, v jaké zemi žijí, když nejvyšší státníci si vedou tak, jak si vedou. Kdy dochází k porušování Ústavy a politici tomu jen přihlížejí. Kdybychom neměli trestně stíhaného premiéra, vše by bylo jednodušší. Těžko pochopitelné, proč hnutí ANO ve svých řadách nedokáže najít někoho, kdo by mohl Andreje Babiše nahradit. Ono to v podstatě možné ani není. Hnutí ANO vzniklo jako marketingový projekt, v jehož čele musí být jedině jeho zakladatel, který určuje vše. A tím je Andrej Babiš. Nezdá se, že by hnutí v sobě našlo dostatek odvahy, aby zvolilo jiného lídra.

To, v čem se naše země v současnosti ocitá, je velmi trapná hra. Podílí se na ní i samotná sociální demokracie, jejíž předseda se dostal do pozice směšného šaška, který se sice snaží něčím hrozit, ale ohýbá svůj hřbet takovým způsobem, že by mu to mohl závidět nejeden akrobat. Jestli měla tato strana nějaké voliče, dá se předpokládat, že po tom, co předvádí Jan Hamáček, bude dostatečným důkazem pro to, aby tato strana ztratila veškeré voliče.

Mít vydíratelného premiéra je velký problém nejen pro Českou republiku, ale i pro Evropskou unii. Abychom se dostali ze šlamastyky, v níž jsme se ocitli kvůli trestně stíhanému premiéru, je zapotřebí mít nového předsedu vlády. Takového, jenž se neprohřešil zákonu a má své svědomí čisté. Jedině takový člověk není vydíratelný a dokáže si poradit s prezidentem, jehož dny se odpočítávají, a jenž ohýbá Ústavu a vykládá si ji po svém. Demokratické strany by měly s konečnou platností přestat vést žabomyší války, měly by se spojit v jeden blok a zvítězit nad hnutím, které dostalo Českou republiku do propasti, z níž není lehké se dostat. Máme až přespříliš mnoho politických stran, což se odráží na celkovém klimatu naší země. Trpasličí strany nejsou zárukou ničeho, jen dalšího drobení a neklidu...