Ve dne štěká

Tchyně. Kolik se toho již o tchyních napovídalo, kolik se napsalo knih, kolik se natočilo filmů. Jsou tchyně opravdu tak nepřijatelné? A co snachy?

Motto "Kdo odírá otce a matku a říká: "To není žádný přestupek," je společníkem zhoubce. (Přísloví 27 - 28, Druhá část, 28.24)

Slyšela jsem hádanku. "Ve dne štěká, v noci plave. Co to je?" A správná odpověď zní "Tchyniny umělé zuby." O tchyních panuje mnoho nepěkného. Ale je tomu opravdu tak? Jsou tchyně tak hrozné, jak se o nich mluví či píše?

Moje maminka neměla se svou tchyní, mou babičkou, žádné problémy. Chovala se k ní lépe než její vlastní dcery. A moje tchyně? Už není mezi námi, ale musím říci, že byla jedním z nejlepších lidí, jaké jsem v životě potkala. Uměla přijmout každého, měla vždy na zřeteli štěstí svých dětí. Zásadně se nikomu nevměšovala do života. Jednou jsou děti dospělé a je na nich, jak si vedou. A je-li moje dítě šťastné i s Marťanem, musím to jako matka tolerovat. To byla životní filozofie mé tchyně, proto nesdílím názor, že jsou tchyně nebezpečné. 

O tchyních se píše nepěkně, ale co potom snachy, případně synovy přítelkyně? Jak ty se chovají? Vztahy mezi nimi bývají někdy problematické. Obecně platí, že má-li žena syna, může si být celkem jistá, že jí jednoho dne syna odvede jeho žena. A je tomu tak. Snachy tuto tendenci mají, snaží se přetáhnout chotě do svých rodin, na svou stranu a je smutné, že mnozí muži kapitulují a zapomínají na svou mámu. Je škoda, že mezi muži najdeme zbabělce, kteří v zájmu toho, aby měli klid, raději svou mámu odstřihnou a dělají, co jim jejich choť či partnerka přikáže. Přitom je vztah matka - dítě úplně ten nejbližší a nikdo by na něm neměl nic měnit.

Lidé by měli umět k sobě nacházet cestu. S ženami je to obtížné. Jako se samicemi v přírodě. Feny i kočky se poperou a o některých ženách to platí totéž. A žárlivost může vše jen ztížit. Některé snachy žárlí, platí to i o snachách. Je-li můj syn šťastný, měla bych toto respektovat. Má-li můj muž hezký vztah s matkou, neměla bych jej bořit. Měli bychom se naučit respektovat staršího, starší člověk by měl naopak mít dostatek rozumu, aby ustoupil. Aby došlo ke smíru. Je nutné mít nadhled, nenechat se vtáhnout do malicherností, které nic neřeší. Nemusíme svou tchyni ani snachu milovat, ale existuje etiketa a tu je nutno dodržet. A pak jsme na dobré cestě, že nebudou v rodinách půtky a nedorozumění. K ničemu to nevede.