V bance se zřejmě někdo pomátl na rozumu

Motto "Co se děje, bylo odedávna, a co bude, i to bylo, a Bůh vyhledá, co zašlo." (Kazatel 2 - 3, Dílo lidské a dílo Boží, 3.15)

Přišla mi sms. Naštěstí jsem zablokovala číslo od rádoby anonymní ženské, která si svými textovkami řešila svou závist a nespokojenost ve svém životě. Přišla mi sms od mé banky.

Banka mi sdělovala, že mě 2. července provede novým internetovým bankovnictvím, v němž učinila jisté změny. Co člověk nadělá. Internetové bankovnictví využívám, ale nejsem nikdy nadšená tím, že prošlo inovací a je zapotřebí na toto zareagovat. 

Včera jsem tedy v počítači zadala svou banku a přihlašovací údaje. Jenže se mi po zadání hesla ukázalo, že je nesprávné. Jak může být nesprávné, když jsem si je pamatovala velmi dobře? Zatím jsem si jistá tím, že mě kostlivec Alzheimer nenavštěvuje. Heslo jsem zadala celkem dvakrát, potřetí jsem se již neodvážila, neb jsem se bála, že se mi internetové bankovnictví zablokuje. Nemusím se ani zmiňovat o tom, jak to ve mně vřelo. Vždy vypadnu z konceptu, když vidím, že něco nefunguje a já na vině nejsem. Naštěstí bylo na stránce uvedeno kontaktní telefonní číslo, na které je možno zavolat v případě nesnází. A já v nesnázích byla. Volám tedy do banky, jenže se mi neozve člověk, ale virtuální asistentka, jinými slovy robotka. Umělý hlas se mě zeptal, s čím mi může pomoci. Když jsem robotce sdělila své potíže, opáčila s tím, že mi nerozumí, že musím svůj požadavek zopakovat ještě jednou. Na to už jsem zkrátka sílu neměla. Hovor jsem ukončila. Naštěstí jsem objevila ještě jeden kontakt, kam je možno zavolat. I zadala jsem ono číslo ve svém telefonu. Situace se opakovala. Místo lidského hlasu jsem slyšela na druhé straně robotku. A s čím mi může pomoci. Zkusila jsem i jí sdělit svůj požadavek, nicméně vše se odehrálo znovu. Virtuální asistentka po mně žádala, abych své přání řekla ještě jednou. Neřekla jsem. Telefon jsem položila a jen jsem cítila, jak mnou lomcuje vztek.

V životě nejsem zvyklá se vzdávat. Když se objeví nesnáz, necouvám, ale snažím se věci přijít na kloub. Nevzdala jsem to ani v případě své banky. Problém s heslem jsem nakonec vyřešila a dokázala zadat nové. Ale stálo mě to jistou dávku energie.

V současné době se nám nežije úplně nejlépe. Díky koronaviru a negativním zprávám. Jaksi nedokážu pochopit, proč banka vymyslela pro své klienty nový software, do něhož zapojila robotku. To už je dle mého soudu jaksi moc. V souvislosti s tím se mi vybavuje Čapkovo drama R. U. R., v němž roboti převzali vládu nad člověkem. Vedlo to k velké tragédii lidstva. My už tam máme našlápnuto též. Moderní technologie způsobují, že lidé přestávají používat svůj mozek, což povede k tomu, že mnozí lidé onemocní digitální demencí. Zřejmě jí už někdo onemocněl v mé bance, když místo lidí obsazuje robotky. Kdo jim o to stojí? Není nad lidský hlas, není nad lidský dotyk...