Už se prali, už se prali

Motto "Ničemný člověk se posmívá právu a ústa svévolníků hltají ničemnosti." (Přísloví Šalomounova, Druhá sbírka, 19.28)

Jen žasnu, kdo všechno se může dostat do Poslanecké sněmovny. Někteří politici by se měli vrátit zpět do škol a osvojit si zásady slušného chování. Jenže také platí, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Z čehož plyne, že ten, kdo je uvyklý chovat se jako křupan a buran, bude se tak chovat stále. S přibývajícím věkem se dá očekávat, že křupanství a buranství bude u nevychovaného jedince ještě nabírat na síle.

Včera jsem měla chvilku času, pustila jsem si ČT24 a sledovala výstupy některých politiků v PS. Když přišel Lubomír Volný, zprvu jsem jen zírala na to, jak je tento člověk oděn. Do nějakého vytahaného, dá se říci, že i opraného trika. Bez roušky. Chvílemi pouštěl ze svého mobilu jakési záznamy, chvíli blábolil nesmysly. Urážel a dovolím si tvrdit, že i značně dezinformoval. Napadal některé politiky, přitom si jaksi nevšiml, že má před svým prahem pěkný marast. Tam si zřejmě opomíná zamést.

Hodnotila bych jej jako psychicky vyšinutého jedince, který odmítá respektovat pravidla. Proto se oděl do něčeho, co by člověk neměl nosit ani v domácím prostředí. Prskal do mikrofonu, aniž by si ústa chránil rouškou. O tomto muži je známo, že tíhne k Rusku a Parlamentní listy se pro něj staly něčím jako pro křesťana Bible. 

O Lubomíru Volném se rovněž ví, že se podílel, nevím, zda ještě podílí na obchodu s chudobou na Ostravsku. Zneužíval, možná ještě zneužívá bídnou finanční situaci některých občanů u nás a těží z toho. Tomu se panečku říká charakter člověka. 

Původní povolání učitel. Jeden by očekával, že by měl zvládat zásady slušného chování. Ale to není jeho šálek kávy. Vzhledem k tomu, že se dlouho pohybuji ve školství, vím, že jsou někteří učitelé s chováním na štíru. Lubomír Volný je tím zářným příkladem, jenž nepatří do PS ani do školství. Z toho již patrně odešel. Jeví se mi jako nebezpečný jedinec, jenž by měl podstoupit psychiatrické léčení a opustit PS. 

Naše země nesmírně hrubne, násilí, arogance, agresivita se stávají běžnými atributy našeho každodenního života. Chování některých politických představitelů naší země má velmi negativní vliv na celkovou atmosféru, jak se u nás žije. Někteří lidé, a to nehovořím o dětech a mládeži, si mohou říci, že když se tak chovají politici, proč bych se tak nechoval i já. Proto to u nás vypadá, jak vypadá. Protože umět se chovat vyžaduje určité volní vlastnosti, a kdo nezvládá své chování svou vůlí, je jednoduše primitiv.

Nebylo by vůbec od věci, aby ti, kteří se chtějí stát poslanci či senátory, podstoupili psychologické vyšetření, které by ukázalo, zda se nejedná o patologickou osobnost. A lidé s poruchami osobnosti, psychopati do politiky nepatří. Historie dostatečně ukázala, kam jejich cesty vedly. Zářným příkladem byli Hitler, Stalin, Gottwald...