Umění obdarovávat jiné

Jsem opravdu vděčná svým rodičům, kteří mě vedli k tomu, abych nebyla nikdy lakomá a abych nikdy nic v životě nepřepočítávala. Vedli mě k tomu, že čím víc budu dávat, tím víc se mi bude dostávat.

Adventní čas je asi to nejkrásnější z celého roku. Advent znamená očekávání a já vždy očekávám něco pozitivního, co mi život přinese. A i já mohu také přinášet jiným.

I když jsem vzdělaná žena, zůstala jsem ve své podstatě ženou, takovou, již mě moje maminka naučila. A tím je i advent. U nás se vždy peklo cukroví, moje maminka mě nikdy neučila, jak mám co upéct. Nějak to vše přirozeně přešlo i na mě. Zřejmě láska, s níž moje maminka pekla cukroví, se stalo mou celoživotní inspirací.

Asi se nikdy nezařadím mezi ženy, které odmítají plnit svou přirozenou roli. K ní patří i pečení vánočního cukroví. Nepeču, abych vše snědla, ale abych obdarovala jiné. Zpravidla začínám vanilkovými rohlíčky, pak přicházejí na řadu mandlové placičky, londýnské řezy, plněné ořechy, brabantské dortíčky, išelské, ořechové škebličky, linecké, mandlové koláčky, ořechové koláčky, vosí hnízda...mohla bych ve výčtu pokračovat. Zpravidla je jich víc než 12. Musím říci, že mě pečení, výroba krémů a zdobení všeho nikterak nevyčerpává. Vše dělám s láskou, protože jsem si vědoma toho, že dnešní svět lásku postrádá. A k tomu lze přidat laskavost, vlídnost, ohleduplnost, které dnešní svět nemá. Lidé zhrubli, řekla bych, že snad nejvíc zhrubli lidé důchodového věku, zřejmě si kompenzují něco, co si za vlády komunistů dovolit nemohli...

Miluji obdarovávat lidi. I když to může být jen vánoční cukroví. Není to žádné bohatství, ale vyjádření toho, že jako žena nejsem levá a umím vytvořit dobroty, které vytvářím s láskou a s láskou dávám jiným...Krom tohoto miluji dávat dárky hodnoty duchovní. Knížky či lístky na Českou filharmonii pod taktovkou pana Byčkova. Věřili byste, že jsem se setkala s člověkem, jemuž jsem darovala lístky do Rudolfina na koncert České filharmonie, dirigovaný panem Byčkovem, a obdarovaný mě docela sepsul, na jaký koncert jsem jej pozvala? Ale stalo se, nemůže mě toto však odradit od faktu, že ráda daruji...V současnosti je to vánočka, která, doufám, kyne...Je určena pro mou praktickou lékařku, jíž si nesmírně vážím, a nejen jí. Vážím si všech lékařů v naší zemi, lidé, kteří si stěžují na nedostatečnou lékařskou péči, bych odkázala do USA, kde nechají každého umřít, nemá-li zdravotní pojištění...

Ale zpět k adventu. Neměli bychom se nechat vtáhnout ke komercializaci dnešní doby a měli bychom tomuto času zachovat duchovní rozměr, třeba i jen to, že napečeme cukroví, které darujeme jiným, třeba i jen to, že si uvědomujeme hloubku Rybovy České mše vánoční...