To, co napsal Karel Čapek

Můžete se cítit všelijak, můžete žít v čase nesvobody a útlaku, můžete žít v době, kdy jeden okrádá druhého...

Motto "Tak spravedlnost vede k životu, kdežto kdo se žene za zlem, spěje k smrti." (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 11.19)

Můžete se cítit všelijak, můžete žít v čase nesvobody a útlaku, můžete žít v době, kdy jeden druhému lže a okrádá jej... A abyste se přes něco takového mohli přenést, jsou tu knihy, je tu umění, je tu hudba, to všechno vás přenáší do jiných sfér, do jiných dimenzí a vy alespoň na chvíli zapomenete na bolest a zklamání z doby.

"Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní: jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušným, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždy jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, neměl žádnou, člověka nepředěláš, jenom se ti vybarví..."

Tahle slova napsal Karel Čapek v roce 1938, když do Prahy přijela Hitlerova armáda. Pana Čapka poznávám prostřednictvím jeho knih, kdybych nevěděla, že tato slova napsal právě on a právě v roce 1938, mohla bych se domnívat, že byla napsána o okupaci naší země v srpnu 1968. Nebo bych se mohla domnívat, že tyto myšlenky napsal někdo současný, kdo vidí, co se v naší zemi děje.

Pan Čapek zemřel na samém prahu války, neměl tak možnost vidět, co se tu dělo během druhé světové války. Že umírali nevinní, že si Němci nebrali žádné servítky a zabíjeli ženy, děti, starce. Pan Čapek byl ušetřen tomu, co zde zavládlo po Únoru 1948, kdy komunisté zabrali majetky, kradli a nastolili diktaturu. Komunisté rovněž popravovali lidi, o jejichž domnělé vině zinscenovali soudní procesy. Pan Čapek se nedožil okupace naší země v roce 1968 a neviděl tak, jak někteří Češi kolaborovali a přisluhovali velké devastaci ducha českého národa, jímž byla bezesporu normalizace. Je dobře, že se pan Čapek nedožil toho, kdo se stal politikem či zbohatlíkem po Listopadu 1989. 

Mám pocit, že současný člověk žije v jakési letargii a neschopnosti přemýšlet, což je něco, co se hodí českému politiku do krámu. Proto mi nedá, proto musím lidi vybízet k tomu, aby se konečně probrali a zapojili svůj rozum. Ať si přečtou slova Karla Čapka a konfrontují je s naší současnou politickou scénou, v níž najdeme přeběhlíky, jež přebíhají z jedné politické strany do druhé, podle toho, která je v kurzu. Na naší scéně najdeme korouhvičky, které jednou poklonkují Východu, pak pro změnu Západu. Mezi politiky najdeme ty, kteří myslí hlavně na sebe, opravuji, jedině na sebe a drží se hesla "Po nás potopa." Mohla bych pokračovat dál, ale musela bych se jen opakovat, psala bych něco, co každý v naší zemi ví. 

I když jsme v naší historii jako země dostali hodně na frak, za což svou vinu nesli a nesou naši přední vládní činitelé, měli bychom v srdci nosit slova pana Čapka. Nedovolit zlu, aby vstoupilo do našich životů. Nenechat se vmanipulovat do lží některých politiků, jimiž se snaží vlichotit do přízně voličů, a přitom nemají nic jiného na mysli než vlastní obohacování a další rozkrádání naší země. Myslet na ducha českého národa, kráčet ve šlépějích velkého humanisty a filozofa, jímž Karel Čapek byl a stále je...