Tento svůj blog chci věnovat Romům i přistěhovalcům

Hodně cestuji, a jak se zdá, moje cestování významně determinuje můj názor o jiných etnicích. Nemohu být lhostejná vůči tomu, jak se v mé zemi rozvíjí rasismus.

To, co v České republice předvedlo hnutí Tomia Okamury na Václavském náměstí, mě nadzedlo ze židle. Proto píšu svůj blog a budu moc ráda, když policie shledá bilboardy hnutí SPD jako trestný čin a soud z toho vyvodí důsledky.

Hodně cestuji. Na svých cestách se setkávám s různými kulturami, narodila jsem se, abych neodsuzovala žádnou, ale abych se snažila porozumět každé. Samozřejmě mně k porozumění pomáhá má jazyková vybavenost.

Když jsem se vracela ze své poslední zahraniční dovolené, na letišti jsem si všimla manželského páru. Myslela jsem si, že jde o Španěle. Když jsem s nimi navázala konverzaci, zjistila jsem, že jde o Čechy. Protože mělo letadlo zpoždění a tento pár nerozuměl angličtině, překládala jsem těmto manželům. Posléze jsem poznala, že jsou ze stejného města jako já. Z naší komunikace vyplynulo, že jsou závislí na autobusové dopravě. Proto jsem jim nabídla, že je z letiště odvezu. Umím si představit, jak musí být únavné, když přiletíte do Prahy a čeká vás další cesta autobusem. Nabídla jsem odvoz a neočekávala jsem žádné peníze, protože mám jaksi v sobě zakódované, že si lidé mají pomáhat. Nabídla jsem své služby, pak následoval nástup do letadla, víc jsem se nezajímala, jen jsem věděla, že sliby se mají plnit (nejen o Vánocích, jak o tom zpívá Janek Ledecký). Dnes už vím, že výše zmínění manželé nepředpokládali, že je opravdu z letiště odvezu. Jenže jsem na ně po příletu čekala. Jeli jsme domů a oni se mě zeptali, zda nemám strach je odvézt. V tu chvíli mi to docvaklo. Šlo o Romy. Řekla jsem jim, že jsem z nich žádnou špatnou energii necítila. A po dalším setkání s nimi vím, že jsou to milí lidé.

Pokud jde o přistěhovalce do ČR, nemám s nimi žádnou špatnou zkušenost. Všichni pracují, i když musili vzít za vděk profesi, jež neodpovídá jejich kvalifikaci. Z tohoto důvodu je lituji, že se nakonec ocitli v zemi, jež se vůči nim jeví dosti nepřátelsky. Neznám žádného přistěhovalce do ČR, jenž by nepracoval. Neznám žádného Roma, jenž by nepracoval a jenž by nevedl své děti k tomu, aby navštěvovaly ZŠ, po níž by následovaly SŠ.

Jsem dost rozjitřená z toho, čeho jsem svědkem v ČR. Je mi velkou neznámou, proč se někteří Češi povyšují nad jiné etnikum. Dovolím si tvrdit, že jde o Čechy bez jakéhokoli vzdělání a životního rozhledu. Jde o lidi nepřátelské, myšlením omezené, jde o lidi, kteří to v životě nikam nedosáhli, postrádají v sobě laskavost, vstřícnost a ohleduplnost. K takovým se jako Češka, jež zatím navštívila cca 39 zemí, nikdy nechci hlásit. Budu velmi ráda, když se ke mně přidají další lidé, kteří nebudou šířit rasovou nenávist. V ČR je zapotřebí rozvíjet laskavost, pochopení, lásku vůči jiným etnikům. Vždyť i samotní Češi jsou vůči sobě nepřátelští, závistiví, nenávistní, stačí je vidět na dovolené. Zatímco jiné etnikum k sobě tíhne, Češi se izolují i vůči sobě samým a to je na pováženou...