Takhle se k sobě chováme

První svátek vánoční. Přijel syn z Norska a nemůže tu dýchat. Dusí se špatným vzduchem, přece jen vzduch v Oslu je o něčem jiném.

Motto "Když je v zemi nevěrnost, bývá v ní mnoho velmožů, ale člověk rozumný a znalý udrží řád." (Přísloví Šalamounova, Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými, 28.2)

První svátek vánoční. Přijel syn z Norska a nemůže tu dýchat. Dusí se špatným vzduchem, přece jen ovzduší v Oslu a celém Norsku je o něčem jiném. Za vlády soudruhů to zde bývalo ještě horší, mnohé se zlepšilo, ale cizinci si u nás velmi často stěžují na podrážděné oči a pálení v krku. Kdo tady žije, už mu to ani nepřijde, ale běda tomu, kdo sem zavítá. To aby měl plný kufr medikamentů, aby se dal pobyt v České republice přežít. Snad s výjimkou hor a lokalit, které si ještě uchovávají jakýs takýs čistý vzduch.

Nejen zdravotní problémy činí ze společných dnů jisté nesnáze. Oni jsou to i lidé kolem nás. Když jedete autem, Češi jsou za volantem velmi agresívní a musíte být opravdu obezřetní, i když jste třeba na hlavní. Přednost vám kolikrát nedají ti, kteří ji dát mají. Neurvalost se stala součástí našich životů.

A to není všechno. Syn dostal od své přítelkyně luxusní hodinky, které zakoupila v internetovém obchodě. Hodinky mají vadu a postrádají baterii, bude nutná reklamace výrobku. Další starost.

A aby toho nebylo málo, jdu ráno vynést odpad a vidím, že na mě čeká sousedka z prvního patra. Zda jsem si toho všimla. Stojím, rozhlížím se kolem sebe a pak to vidím. Před lety jsem před dům vysázela konifery, byly tenkrát velmi malé. Ale vyrostly a byly velmi krásné. Bohužel musím psát v minulém čase, protože kdosi jednu z konifer zlomil vejpůl. Zbylo z ní jen smutné torzo bývalé krásy. 

Jsem velmi rozčilena z toho, když vidím, čeho všeho jsou Češi schopni. Že se někteří ani nezastaví nad tím, že zničí vzrostlou rostlinu, která tu byla, aby vytvářela naše prostředí krásnější. Už v listopadu někdo na záhonech opět kradl a uzmul květinu, která na jaře krásně kvete. Dnes je fuč, někomu se hodila. Sousedka mi radí, abych už na záhony nic nekupovala, když jsou lidé takoví. Mám podezření na jednoho člověka z domu. Mají zahrádku a milují květiny. Ale zůstává jen u podezření, dokažte to někomu. Sice jsem jej jednou viděla, jak vydloubl ze země levanduli, již jsem tam zasadila, dal si ji do kýblu a odnesl na svou zahrádku. S takovými lidmi tu žiji. Většinou jsou to lidé v důchodovém věku, člověk by čekal, že budou slušní, ale opak je pravdou. Hodně se dnes nadává na nepřizpůsobivé občany, někteří lidé nadávají na některé Romy, ale měli by se podívat do vlastních řad. Jak žijí čeští neromští občané v seniorském věku. Možná by se divili.

Takhle se nám tu žije. Člověk člověku vlkem, slušnost se stala velkou vzácností. Není divu, když ryba páchne od hlavy. Stačí se podívat na některé politiky a není se co divit. Takže sorry, ale svátky vánoční nemusí být tím, co by si člověk přál...