Soužití se soudruhy důchodci

Už v samém úvodu svého blogu chci uvést, že vše, o čem píšu, vyvěrá z mé osobní zkušenosti s českými důchodci, u někoho to může být jinak, ale stejně bych vznesla jakékoli pochybnosti, protože mám své osobní „zážitky“

Koupíte si byt. Preferujete byt v klidné lokalitě a v klidném domě. Máte v sobě jaksi zafixováno, že lidé důchodového věku mohou být vaše volba.

Když jsem si před časem kupovala svůj byt, nikterak jsem nepátrala po tom, zda jde o klidný činžák. Čtvť to byla dobrá, to jsem věděla, o víc jsem se nestarala.

Snad moje první setkání se sousedkou, jež ani neodpověděla na můj pozdrav, mě jaksi zviklalo. A to nejen to. Už v tomto domě žiji od roku 2011. A soužití spolu s lidmi, kteří povětšinou dosáhli svého důchodového věku, ve mně vypěstovalo názor, že český důchodce představuje katastrofu pro spolubydlící, možná i pro rodinu.

Jeden z možných důvodů, proč tolik ráda cestuji na Západ, je skutečnost, že si chci odpočinout od zdejších lidí, mám-li být přesnější, chci si odpočinout od českých důchodců. Jejich věk se pohybuje od 70+. Povětšinou jsou to lidé, kterým je dle mé zkušenosti zapotřebí se vyhnout, neb jejich jediných tématem jsou zdravotní potíže, zda je ten či onen lékař dobrý, zda je ochoten vyslyšet jejich neustálým hořekováním a zda je lékař ochotný předepsat jim léky, o nichž z reklamy vědí, že jim pomohou. Přitom tito desperáti si vůbec neuvědomují, že stav, k němuž se dostali, vedl jejich způsob života. Ale i tak, velmi rádi lají na současný zdravotnický systém, nadávají na současného ministra a očekávají, že ten budoucí bude jejich guru, že jim odpomůže od obtížností, k nimž se sami svou hloupostí dostali.

Mám-li přidat svou osobní zkušenost, pak bych ráda přijala závist, již mnozí čeští důchodci trpí. Závist českého důchodce může vést i k tomu, že vám bude devastovat váš vůz, že vám bude poškozovat váš majetek. Nehovořím o ničem, o čemž bych nebyla přesvědčena a neměla své osobní zkušenosti. Mám-li mladým lidem cokoli doporučit, pak jen to, aby zvážili, mají-li si koupit cokoli, co je v dosahu českého důchodce. Jakákoli nemovitost může vést k velkým problémům, což by si nikdo z mladých asi nedokázal představit. Být důchodce neznamená být v českých vodách být kýmsi, kdo je dědečkem či babičkou z pohádky. To mnohdá být vůbec mít nemusí. Po vlastních zkušenostech mohu uvést, že ten, kdo byl závistivá nula a bezedná žumpa, zůstane takovým i ve svém stáří, ne-li horším. Budeme-li někdo chtít napsat horor, jak to chutná žít v sousedství s leckerým českým důchodcem (hlavně po roce 1968, navíc členem komunistické strany), pak to může bezeporu horor být. Nikomu nedoporučuji. Naprosto rozumím, když někdo z naší post-komunistické země odejde žít na Západ, postkomunistický syndrom tu stále žije a to je na škodu všemu, stačí se podívat, kam to soudruzi dotáhli, kolik lidí popravili a kolika lidem zmarnili život, a jak vidno, jejich devastace zřejmě neskončila

Po zkušenosti