Až půjdete do důchodu, spousta lidí si oddychne.

No, v těch platech je zakopán pes. On je totiž rozdíl platit učitele humanitních předmětů a platit učitele odborných předmětů a přírodních věd (do kterých zahrnuji i matematiku, byť ji někteří přírodní vědci do věd nepočítají - chybí čistý experiment - a byť čistě přírodní vědou vlastně ani není, ačkoliv lze přírodu popisovat jejím jazykem dosti dobře). Ti první o lépe placenou práci mimo školství (většinou) moc nezavadí, ti druzí si mimo školství vydělají více, mnohdy i násobně. A teď babo raď...

Soudě dle vašeho emočního výblitku, tak dotyčný učitel bude asi mezi žáky mnohonásobně více oblíbený než vy a popravdě naučí i o mnohem více učiva... Takže ve výsledku dle schopnosti kdo více naučil bych jemu přidal a vám výplatu omezil na nutné minimum.

Školství a učitelé mají financí dostatek. Je ovšem velká ostuda, že podpůrný provoz, jako je kuchyně a jejich zaměstnanci trpí ostudně nízkými platy. Plat např údržbáře je 24tis hrubého, což není k žití...

Já bych bez otálení učitelům přidala. Následně bych to rozpočítala na hodinovou mzdu a ve školách zavedla píchačky. Znám několik učitelek, co jsou už ve 13 hod doma. Ono mzda 40 čistého za poloviční úvazek a k tomu 3 měsíce dovolené, to zase taková bída není...

Tak 40 tisíc čistého a být každý den nejpozději ve 13 hodin doma bych bral taky. Když tak napište, na které škole to tak je.

Na diskusní příspěvek by to bylo příliš dlouhé, proto jsem reakci na Váš blog napsal zde (kdo chce a ještě nečetl, nechť si přečte):

https://blog.idnes.cz/nozicka/nepridat-ani-korunu-...

Znám mnoho rozumých, schopných, tvořivých učitelů.

Problémem českého školství jsou neustálé nepřipravené reformy. Peníze bych osekala: MŠMT, školským expertům a reformátorům. Pěkný den.

Problém středních škol není kantor bez aprobace, pokud se jedná o odborné předměty, nebo jazyky. On totiž zpravidla dokáže naučit podstatně víc. K čemu je mi třeba angličtinářka, která se před pár léty přeučila z ruštiny a anglicky mluví hůř, než student, co byl celé prázdniny v cizině ? A u odborných předmětů je to ještě víc znát. Na průmyslovce jsme uvítali záměnu kantora, co vyžadoval přesné znění definic za inženýra z Tesly, který věděl, co budeme po škole potřebovat. A pedagogické minimum má význam na ZŠ, na SŠ už to není tak důležité.

Neomalený a neoprabovaný učitel má spolu se svým psem svá veškerá práva, jemuž projde naprosto vše.

Zdroj: https://blog.idnes.cz/helenavlachova/skolstvi-bych...

Tuhle větu jsem si vybral proto, abych na ní názorně demonstroval, kam povede další omezování financování školství.

Ti, kteří něco umějí a mají co předávat dál, se tak školství vyhnou obloukem.

Píšete, že musíte mít vysokou školu, dokonce univerzitu.

Já, abych mohl učit opraváře zemědělských strojů na učilišti, musím mít vysoké školy dvě. Mechanizační fakultu (dnes Technickou) Vysoké školy zemědělské (dnes ČZÚ), a pedagogickou fakultu (v mém případě UHK). A chci, aby vzdělaní lidé a lidé, kteří mají dobrou praxi, na školách učili. A proto je třeba je zaplatit, aby ředitelé nemuseli přijímat takové, jaké popisujete.

Tuhle ženskou bych jako student fakt nechtěl.

Ano při čtení jsem měla jakési de-ja-vu. Učitelky cizích jazyků byly vždy podivné.

Ale jinak. Cizí jazyk je potřeba nejprve trochu naposlouchat, potom mluvit, mluvit, mluvit, pak číst a až nakonec psát a učit se gramatiku. První dva roky, bych děti z jazyka neznámkovala, nebylo by co. Ty první dva roky by si děti měli hrát s cizím jazykem. Měla by to pro ně být zábava.

Bohužel dnes je to pro děti obrovská nuda. Když něco nudí nejde to do hlavy. Když jsem viděla jak se učila jazyk neteř, měla jsem vztek. Od prvních slovíček neustále vypisovat nějaká cvičení, doplňovat gramatiku. Musela v cizím jazyce řešit gramatické jevy, které v českém jazyce ještě ani nebrali.

A my se pořád divíme, že jazyky děti nezvládají a jsou nepopulární. V této situaci nepomůže, že budou cizími jazyky trápit mladší a mladší děti. Naopak. Čím dál více děti bude mít averzi vůči cizím jazykům.

Tisickrat budu radsi, kdyz bude me deti ucit neformalni rodily mluvci, nez zenska, co vystudovala anglictinu na FF pred ctyriceti lety a v Anglii by se nedokazala ani zeptat na cestu.

Kdysi jsem byl v USA se sestřenicí - angličtinářkou. Naivně jsem si myslel, že je to pro mne výhoda, než se rozmluvím. No a byla na tom s tou oxfordskou angličtinou hůř, než já.