Setkání s ošklivou slečnou

Kráčím takhle potemnělou ulicí, vnímám, že tu bude co nevidě advent, když tu najednou slyším. „To jste vy, kdo píše blogy, Vlachová...“ Nedá mi to a musím se zastavit, abych nahlédla do obličeje slečny, jež je ošklivá...

Kráčím ulicí, mám za sebou rušný den, je už tma a ve mně to vyvolává příchod adventu, nových očekávání, v té chvíli se cítím šťastná. Nicméně mě z mých pozitivních pocitů probere halekání jakési ošklivé slečny, jež postává opodál. „Vaše blogy, jste to vy, Vlachová...“ Nedá mi to, přejdu chodník, abych se ocitla tváří v tvář někomu, kdo není hezký. Mladá žena, oblečená jako bazarka, neupravené řídké vlasy, piercing, jenž ji hyzdí víc než její vlastní ošklivost.

Ptám se, kdo je, ale v mysli se mi vybavuje maturitní zkouška, které jsem kdysi před časem příseděla. Tenkrát měla své řídké vlasy obarvené na jakousi modrou, jež jen zdůrazňovala její vlastní neatraktivitu. Její vetché znalosti ponechávám stranou, nenesla jsem jakoukoli zodpovědnost za její výkon. A sešla jsem se s ní po nějakém čase. Abych si vyslechla, jaká jsem ostuda, co si to dovoluji vůbec psát...v jejích negativních komentářích bych mohla pokračovat. Když ona ošklivá slečna s velmi ošklivým piercingem skončila, jen jsem se jí zeptala, jak se cítí, když na mě vyzvracela obsah své duše. Ona na to, že se cítí dobře. Mně nezbývalo nic jiného než souhasit. Už je to moje životní zkušenost neoponovat někomu, kdo je bez hodnoty. 0bsah jejího páchnocího nitra jsem nenechala vstoupit do své duše.

Jsem ráda, že žijeme v demokracii. Jsem moc ráda, že mohu svobodně vyjadřovat své názory. I když píšu na stránkách idnes.cz, které jsou spojovány s Andrejem Babišem, nikdo mi ze strany administrátora nic nezakazuje. A já si tohoto v demokracii velmi vážím. Jsem sice kritikem Andreje Babiše, nicméně si vážím toho, že mě nikdo z jeho strany neblokuje. Můj respekt. Musím se sice vyrovnat s tím, že se čas od času budu setkávat s někým, kdo mě na ulici verbálně napadne. Může to být např. ošklivá slečna s ohyzdným piercingem. Slečna bez jakéhokoli půvabu, slečna plna nenávisti, již na mě vyzvracela...

A tak jsem šla dál. Nechala jsem ošklivou slečnu, ať nechává své nitro zaplavovat svým vlastním jedem...Mně je v životě hezky. Žiji ve svobodné zemi a o nic víc mi v životě nekráčí...