Sen o lékařce v Německu

Vyprávění ženy o tom, jak se jí zdál sen, v němž pracuje v Německu jako lékařka v nemocnici, v níž je situace naprosto neudržitelná díky uprchlíkům

Motto "Věrolomní jednají věrolomně, věrolomní se dopouštějí věrolomnosti. Postrach, propast, past na tebe, obyvateli země!" (Izajáš, Vykoupení jedněch, zkáza druhých)

V noci jsem se probudila a byla jsem mokrá potem. Chvíli jsem nevěděla, co se děje, pak mi došlo, že to, co se mi zdálo, byl jen sen, že jsem doma v Čechách a jsem v pořádku.

Německo. Nemocnice v Bavorsku. Včera jsem měla službu, pracuji jako anestezioložka. Před časem jsem svou práci milovala, z Čech jsem odešla díky skutečnosti, že se postavení lékaře u nás a v Německu nedá srovnat, nedají se srovnat poměry v německé a české nemocnici. I když se mi v Německu velmi líbí, zvažuji, že se vrátím domů. Situace se radikálně změnila za poslední měsíce, přijíždějí noví a noví uprchlíci a v zemi způsobují stále větší chaos.

Mezi uprchlíky je hodně muslimů, jejich víra je pro ně zákonem, podle něhož musí být muslimské ženy ošetřeny jen ženským personálem, naše lékařky se povětšinou obávají ošetřovat imigranty z Afriky či Blízkého východu, tím vznikají potíže. Imigranti přijíždějí s vážnými onemocněními, jakými je AIDS, syfilis, TBC, a chorobami, které se v Evropě nevyskytují. Není divu, že někteří lékaři mají strach, navíc komunikace s uprchlíky není jednoduchá, mnozí z nich hovoří jen svou mateřštinou. Jestliže jsou ošetřeni na pohotovosti, dostávají recept a oni si musí léky vyzvednout v lékárně a také za ně zaplatit. To oni nechtějí, proto dochází v lékárnách k hysterickým výstupům ze strany muslimů, kteří odmítají za léky platit. Léky si nevyzvednou, a jestliže se jedná o léky pro děti, jednoduše dítě vezmou a odvedou je do nemocnice se slovy, že je tam nechají, ať se o ně nemocnice postará. Mezi přistěhovalci je mnoho těhotných žen, malých dětí, třeba i kojenců, přicházejí ve zbědovaném stavu.

Včera se to stalo. Do nemocnice vrazili muslimové, měli s sebou malého kojence, kterého s sebou vláčeli dva měsíce, děcko vážně onemocnělo, a když je přivedli do nemocnice, bylo na pokraji smrti. I když byla dítěti poskytnuta nejlepší možná péče, zemřelo. A to způsobilo, že imigranti vlétli do prostor nemocnice s noži a začali napadat personál, vinili jej ze smrti dítěte. Došlo k bitce, při níž jsem byla napadena spolu se svými kolegy, dva z nich skončili na jednotce intenzivní péče, já měla řezné rány v obličeji. Všichni zůstali v úžasu, co se to děje, a nejsmutnější na všem je, že policie nezasáhla. Zdravotnický personál ani pacienti se po tomto incidentu necítí bezpečně, může se stát všelicos a nikdo vás nechrání.

Ve chvíli, kdy jsem na své tváři pocítila studené ostří nože, jsem ze sna procitla, abych zjistila, že se mi to vše jen zdálo. Ale byl to opravdu sen, nebo je to něco, co se kolem nás děje? O čem se nehovoří.  V televizi jsme viděli záběry, na nichž Němci vítají uprchlíky, ale co když je to vše jako v mém snu? Že je situace v Německu těžko udržitelná, kdy země nezvládá další imigranty a v zemi vládne stále větší chaos i strach z možných útoků. Zdálo se mi o lékařce, situace s uprchlíky je bezesporu obdobně vážná i v jiných oblastech, nejen ve zdravotnictví. Naštěstí většina uprchlíků nechce u nás setrvat, ale naše ekonomika je na Německu velmi závislá, a ať chceme, či ne, určitě toto dříve či později pocítíme...