Rozrodí Andrej Babiš dnešní mladé ženy?

Současného premiéra trápí nízká porodnost u nás, Petru Fialovi vytýkal, že právě jeho politika se podepisuje na tom, že se u nás rodí stále méně dětí. Ale přináší snad současná vláda nějakou změnu? Zatím nic nepřinesla.

Myslím, že to byl jeden ze slibů Andreje Babiše, když říkal, že jeho vláda zvýší porodnost. Říkám si, zda to vůbec jde, zda vůbec jde přesvědčit mladé ženy, aby rodily. Protože jak vidno, ony nechtějí, životní styl se diametrálně změnil v porovnání s předlistopadovou dobou, kdy se děti rodily, ženy bývaly zpravidla ve věku 20 – 25. Dětí bylo dost, hlavně v 70. letech k tomu přispěla Husákova politika, rodiny s vícero dětmi byly finančně podporovány, dostávaly vyšší rodinné přídavky na dítě. Nejvýhodnější bylo mít děti tři. Tak tomu bylo kdysi. Ale dnes?

Učím v jednom kurzu, který navštěvují dvacetileté ženy a muži ve stejném věku. Když zavedu konverzaci na téma dětí, vidím, jak se všichni začínají ošívat, je pro ně nepříjemné hovořit o tom, kdy plánují založení rodiny, jestli ji vůbec plánují, protože někdo nechce děti mít. Argument bývá nedostupné bydlení, drahé bydlení, podle nich pořídit si dítě je drahá záležitost, na niž peníze mít nebudou, budou rádi, když pokryjí své měsíční náklady v případě, že nebudou žít s rodiči. Někteří říkají, že ani neplánují opustit domov, protože by na to neměli dostatek financí, takže setrvávají s rodiči...

Nelze obviňovat předchozí vládu, že nese odpovědnost za nízkou porodnost, je to zkrátka životní styl mladých lidí vyspělých zemí. Mají spoustu možností, jak se v životě realizovat, dítě do svých ambicí zpravidla nezahrnují, nebo je odsunují až kamsi. Myslím si, že tento postoj mají lidé, kteří si budují svou profesní kariéru, chtějí studovat na VŠ, najít si dobré zaměstnání, získat společenské postavení. Dítě by jim toto mohlo zbrzdit, což oni nechtějí. Tak to alespoň vidím já.

Řekla bych, že sociálně znevýhodněné rodiny, které zpravidla nemají ambice vzdělávat se, dosáhnout dobrého společenského postavení, neřeší problém, zda mít dítě či ne. Děti se v takových rodinách rodí, rodí se někdy v dosti mladém věku matky, některé žákyně otěhotní ještě na základní škole. A pak přijde další dítě, pak další, ve dvaceti už mívají děti tři. Otázkou je, jak jsou děti z takového rodinného prostředí vedeny, zda je jim odmalička vštěpován fakt, že den musí mít svůj režim. Ráno vstát, po ranní hygieně a snídani jít do MŠ, později do školy, plnit si své domácí úkoly, připravovat se do školy...Životní styl těchto rodin se liší od rodin, v nichž hrají prim jiné priority, jakými je dosažení co možno nejvyššího vzdělání, budování profesní kariéry, být finančně zabezpečený, nespoléhat se na stát, že bude nést odpovědnost za můj život, že mě bude živit.

Také mi není lhostejné, když místo kočárků s miminky potkávám seniory s chodítky, to na mě působí velmi depresivně. Děti se rodily i v horších dobách, v dobách válek, zkrátka rodily se. Dnes se nám žije velmi dobře, přesto se rodí čím dál méně dětí. Mladé ženy mají jiná očekávání od života, než jaká měla moje generace. Mít dítě odsouvají a vůbec nepřemýšlejí o tom, že jestliže se jednou rozhodnou mít dítě, třeba to už nepůjde. A pak skončí jako pláňka, která nerodí. Zůstávám skeptická, že by Andrej Babiš přišel s něčím novým, co by ženy přesvědčilo, aby se rozrodily. Možná by motivoval ženy ze sociálně slabých poměrů, to možná, ale jinak? To opravdu nevím a žádná očekávání raději nemám.