Prezidentova soap opera

Motto "Bloud si v srdci říká: "Bůh tu není." Všichni kazí, zohavují, na co sáhnou, nikdo nic dobrého neudělá. Hospodin na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli. Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo." (Žalm 14, Bloud si v srdci říká "Bůh tu není." 14.1, 14.2, 14.3)

Soap opera je nekonečný seriál velmi podřadné kvality, s lacinými zápletkami děje a pokleslými výkony herců. Tak nějak bych tento televizní žánr definovala já. Na něco takového se nikdy nedívám, protože mě irituje zmarněný čas. Ten je tím nejdražším, co v životě máme, a jak jej investujeme, záleží na každém z nás. 

I když jsem soap operu ze svého života vyloučila, ona tu přesto je. Stačí, abyste si pustili večerní zprávy, přečetli si v denním tisku, co je nového, a vy s hrůzou zjistili, že se nám soap opera dostala až do vrcholné politiky. Přesněji řečeno, až na samotný Hrad. Tam už se nějaký ten pátek odvíjí něco, co znepokojuje mnohé z nás, ale není se čemu divit. Náš prezident už dlouho není mladý. Náš prezident se netěší dobrému zdraví. Náš prezident se, jeden by řekl, stále více realizuje v tom, aby naštval lidi. Není nositelem pozitivní energie, jeho energie je plná zášti a úskoků. Mění své názory snad rychleji než spodní prádlo či jednorázové pleny. Náš prezident už neudrží krok s jinými. Bývá už ponejvíce spatřen na předem naaranžovaných fotech, což velmi připomíná bývalého prezidenta Kuby Fidela Castra. Toho, když už byl vážně nemocný, ukazovali také jen na fotkách.

Je bezesporu velký hřích investovat svou energii záporným směrem, páchat křivdy a příkoří, dělat naschvály, být vulgární a manipulovat lidmi. A tak se právě jeví chování našeho prezidenta. Snad smrtelně znuděn, snad tím, aby si ukrátil dlouhou chvíli, když je jeho život značně limitován, začal hrát soap operu, do níž si jako hlavní protagonisty zvolil premiéra země a sociální demokracii. Je vskutku děsivé, že nad složením této koalice ještě před nějakým časem vyjadřoval velkou spokojenost. Jenže něco se stalo. A to něco je ministerstvo kultury. Rozehrála se soap opera s nekonečným, ubíjejícím dějem, který již většinu lidí štve. Miloš Zeman si zvolil svět jako herní plochu, a tak si pohrává se sociální demokracií jako kočka s myší. Výměna jakéhokoli ministra se nikdy netáhla tak dlouho. Jenže náš prezident si něco usmyslil a o tom, co si umanul, ví snad pouze současný ministr kultury Staněk, předseda sociální demokracie Jan Hamáček a premiér Andrej Babiš.

Nabízí se domněnka, že si prezident vzal do hlavy dostat ČSSD z vlády a úplně ji zničit. Aby se na vládě mohl podílet další patolízal Hradu, přesněji řečeno kontroverzní strana SPD. Strana protievropská s lídrem Okamurou,  jenž mnohdy svým projevem, v němž neustále omílá slovo "program", působí dojmem celkově vyšinutého člověka. A je možné, že někoho takového si Miloš Zeman přeje, člověka, jenž by ovlivňoval dění ve vládě, aby tak byla politická situace u nás ještě víc vyhrocenější a zpackanější.

Pondělí. Sejde se předsednictvo ČSSD v režii Miloše Zemana, coby autora ubohé soap opery. Jestli tato neutěšená politická situace u nás přináší hluboké uspokojení našemu prezidentu, pak musíme konstatovat, že to musí být s jeho stavem vskutku žalostné, když se dokáže realizovat v něčem takovém. Že hlavně ve svém zájmu interpretuje naši Ústavu způsobem, jenž mnohé pobuřuje. A o to zřejmě našemu prezidentu jde. Pobuřovat a naštvat lidi.

Sociální demokracii není co závidět. Od posledních parlamentních voleb musí neustále volit ze dvou zel, musí vždy zvolit to zlo, které je méně zraňující. Pro ni jako pro stranu, pro její voliče, pro naši zem. Ať se rozhodne jakkoli, bude vždy tratit. Otázkou zůstává, jak dlouho bude ještě tratit, než dopadne tam, odkud není již návratu. A k tomu jí bohužel napomáhá prezident Zeman svou novou soap operou, jež v sobě nese spoustu absurdity, manipulace a zlé vůle...