Parkování vs. zelené plochy
Motto "Všechno lidské pachtění je pro ústa, duše ukojena není". (Kazatel 5 - 6, Odepření dobrých darů, 6.7)
Není žádných pochyb o tom, že se naše životní úroveň velmi zvýšila od Sametové revoluce. Je to patrné už podle toho, když se podíváme na auta na našich komunikacích. Češi jezdí v nových vozech, není nic neobvyklého, že jezdí luxusními vozy. Žádné zrestaurované rozbušky, jak tomu bylo za vlády soudruhů. Zrezivělá auta se na našich silnicích takřka neobjevují, jak jsme to vídali v komunistických dobách.
Automobilový průmysl chrlí nová a nová auta, která musí prodejci prodat. Není divu, že kapacita našich parkovacích míst bývá nedostačující. Nemá každý to štěstí vlastnit dům či garáž, mnozí řidiči se musí spokojit s parkováním na ulici. A to se stává narůstajícím problémem všech měst. Vybudují-li se nová parkoviště, mávnutím proutku se rychle zaplní a problém pokračuje dál. Těžko se hledá místo, kde zaparkovat.
Na sídlištích soudruzi nepočítali s tím, že jednou přijde čas, kdy bude mít téměř každý Čech auto, proto vybudovali velmi omezený prostor pro parkování. Jenže doba se změnila. Přibývajícímu počtu aut ustupují zelené plochy ve městech. A to se nelíbí každému. Vznikají tak dva tábory. Jeden představují řidiči, kteří se dennodenně potýkají se situací, kde zaparkují, když se v odpoledních či podvečerních hodinách vracejí z práce. Vidí-li, že město dělá něco pro to, aby pomohlo řešit parkovací stání, hodnotí tento počin velmi kladně. Druhý tábor je protipólem. Představuje skupinu lidí, kteří se cítí poškozeni tím, že z okolí jejich bydliště mizí travnaté plochy, okrasné dřeviny, někdy i stromy. Tito lidé se cítí být konáním městských radních poškozeni. Poukazují na zhoršující se životní prostředí, rovněž pohled na zaparkovaná auta není tak příjemný jako pohled do zeleně.
Kdo si zvykl na auto, preferuje své zájmy. Potřebuje mít kde zaparkovat. Ten, kdo auto nevlastní, zastává jiný názor. Raději používat veřejnou dopravu, omezit auta a více chránit životní prostředí. Dá se souhlasit s oběma názory, každá strana má svou pravdu. Žijeme v kapitalismu, jenž se vyznačuje konzumním stylem života, automobilky produkují stále více aut, potřebují odbyt, aby dosahovaly zisku. Otázka kvalitního životního prostředí se stále zatím moc neřeší, ale měla by. Měli bychom chápat ty, kteří odmítají mít pod svými okny parkovací místa, která zhoršují jejich život. Hlukem, vypouštění emisí výfukových plynů...
Řešíme problémy se suchem. Vybudováním dalších asfaltových ploch nepomáhá absorbováním slunečního záření a deště. Nic pozitivního pro životní prostředí. Přesto stále víc se preferují potřeby vlastníků aut. Každým rokem vznikají nová parkovací stání bez ohledu na skutečnost, že se proti tomuto staví lidé, jimž jde o to, abychom chránili své životní prostředí. Vyhovět oběma skupinám bývá velmi těžké.
Sama osobně jezdím autem téměř každý den. Každý den řeším problém, kde zaparkuji. Přijedu-li domů ve večerních hodinách, zaparkovat není vůbec snadné. Někdy objíždím naši čtvrť i půl hodiny, abych něco našla. Parkovací stání vítám, ale nelíbí se mi, že příroda dostává na frak...
Helena Vlachová
Současný svět postrádá morální autoritu

I stalo. Žijeme ve světě, jenž postrádá jakoukoli morální autoritu. Abychom přežili, jedinou útěchou je emigrace. Emigrace do vlastního srdce. V tomto směru nás již dostatečně inspiroval Jan Amos Komenský.
Helena Vlachová
Zlo

Měla-li bych jakkoli popsat zlo, pak je to chlápek ve věku přes sedmdesát a k němu ženská ve věku podobném. Oba žijí v mé blízkosti. Narodili se, aby v životě ničeho nedosáhli a škodili.
Helena Vlachová
Být pozitivní (ale ne HIV)

Manipulátoři vědí, jak na slabé lidi. Vystrašit je, protože když si někdo nakálí do gatí, jest toto dobrá cesta, jak jej ovládnout. A o to vždy mocným šlo a jde i dnes.
Helena Vlachová
Stará fotka

Můj bratr brzy oslaví své kulatiny. Na tom by nebylo vůbec nic divného. To, co mě opravdu uvádí v úžas, je shoda okolností s britskou královskou rodinou.
Helena Vlachová
Vždy má smysl učit se něčemu novému

Musím přiznat, že po celý svůj život jaksi nezapadám do davu, jenž dupe, aby byl ovládán. I když nejsem mladá, miluji jednoho muže, ale o tomto psát nechci. Chci psát o tom, co mě motivuje, abych se chtěla učit stále něčemu novému
Další články autora |
„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky
Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?
Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Španělsko a Portugalsko paralyzoval blackout. Sánchez vyhlásil stav nouze
Celé pevninské Španělsko a Portugalsko v pondělí po poledni postihl rozsáhlý výpadek proudu....
Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout
Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...
Amnesty International kritizuje Česko za vývoz zbraní i Okamurovu kampaň
Mezinárodní organizace Amnesty International (AI) poukazuje ve výroční zprávě na několik problémů v...
Převod financování ve školách může vést k diskriminaci, varuje v Senátu Dobšík
Přímý přenos Petici proti tomu, aby školní kuchařky, uklízečky či školníky a další nepedagogické pracovníky...
Pacient v nemocnici v Krakově ubodal lékaře, nebyl spokojený s léčbou
Pacient ve fakultní nemocnici v polském Krakově v úterý ubodal svého lékaře. Pětatřicetiletého...
Soud vyhověl odvolání Cimického, ruší rozsudek a případ vrací na začátek
Městský soud v Praze v úterý vyhověl odvolání, které podal psychiatr Jan Cimický. Ruší tím rozsudek...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 1311
- Celková karma 15,99
- Průměrná čtenost 1126x