Otčenáš od Vojtěcha Dyka

Otčenáš je modlitba, již by měl každý znát, měl by s ní usínat i s ní se probouzet. Pan Vojtěch Dyk přišel s novou verzí, za což bych mu chtěla tímto blogem poděkovat.

Není snad krásnější skladby, jež se zrodila v době nedávné. Je jím bezesporu Šumavský otčenáš od pana Vojtěcha Dyka. Něco tak přenádherného jsem dlouho již neslyšela.

Můj dnešní blog bude velmi krátký. Má být vyjádřením díků umělcům, kteří se nikdy nikomu nezaprodali, jsou neúplatní, mají v sobě hluboký duchovní rozměr, čemuž nemusí každý rozumět. Šumavský otčenáš se nehraje v rádiích, přesto existuje. Myslím si, že jej lze zařadit za skvosty duchovního bohatství naší kultury. Velmi si vážím lidí, kteří se nikdy neochomýtají kolem politiků, kteří si jdou svou vlastní cestou, což může být pro ně demotivující, ale i motivující zároveň. Velmi si vážím lidí, kteří dokáží vystoupit z davu, v němž dusají ti, kteří raději sdílejí všeobecně nesprávný názor, myslím si, že pan Vojtěch Dyk z davu velmi zřetelně vystupuje. V oblasti umělců, v němž panuje velká řevnivost, pan Dyk stojí za svým. A tím je jeho Šumavský otčenáš...

Budu věřit, že se panu Dykovi jednou dostane velkého uznání, čímž dozajista není Český slavík...

Jen na závěr chci uvést, že jsem se s panem Dykem nikdy nesetkala, nejsem jeho mluvčí, jen mu chci tímto svým dnešním blogem vyjádřit své velké uznání, které potřebuje každý...